1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
2 Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
3 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
4 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
5 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
6 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
7 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
8 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
9 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
10 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
11 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
12 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
13 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
14 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
15 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
16 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
17 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
18 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
19 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
20 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]
1 To the Overseer, for Jeduthun. -- A Psalm of Asaph. My voice [is] to God, and I cry, my voice [is] to God, And He hath given ear unto me.
2 In a day of my distress the Lord I sought, My hand by night hath been spread out, And it doth not cease, My soul hath refused to be comforted.
3 I remember God, and make a noise, I meditate, and feeble is my spirit. Selah.
4 Thou hast taken hold of the watches of mine eyes, I have been moved, and I speak not.
5 I have reckoned the days of old, The years of the ages.
6 I remember my music in the night, With my heart I meditate, and my spirit doth search diligently:
7 To the ages doth the Lord cast off? Doth He add to be pleased no more?
8 Hath His kindness ceased for ever? The saying failed to all generations?
9 Hath God forgotten [His] favours? Hath He shut up in anger His mercies? Selah.
10 And I say: `My weakness is, The changes of the right hand of the Most High.`
11 I mention the doings of Jah, For I remember of old Thy wonders,
12 And I have meditated on all Thy working, And I talk concerning Thy doings.
13 O God, in holiness [is] Thy way, Who [is] a great god like God?
14 Thou [art] the God doing wonders. Thou hast made known among the peoples Thy strength,
15 Thou hast redeemed with strength Thy people, The sons of Jacob and Joseph. Selah.
16 The waters have seen Thee, O God, The waters have seen Thee, They are afraid -- also depths are troubled.
17 Poured out waters have thick clouds, The skies have given forth a noise, Also -- Thine arrows go up and down.
18 The voice of Thy thunder [is] in the spheres, Lightnings have lightened the world, The earth hath trembled, yea, it shaketh.
19 In the sea [is] Thy way, And Thy paths [are] in many waters, And Thy tracks have not been known.
20 Thou hast led as a flock Thy people, By the hand of Moses and Aaron!