1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
1 To the Overseer. -- A Psalm by David. Jehovah, Thou hast searched me, and knowest.
2 Thou -- Thou hast known my sitting down, And my rising up, Thou hast attended to my thoughts from afar.
3 My path and my couch Thou hast fanned, And [with] all my ways hast been acquainted.
4 For there is not a word in my tongue, Lo, O Jehovah, Thou hast known it all!
5 Behind and before Thou hast besieged me, And Thou dost place on me Thy hand.
6 Knowledge too wonderful for me, It hath been set on high, I am not able for it.
7 Whither do I go from Thy Spirit? And whither from Thy face do I flee?
8 If I ascend the heavens -- there Thou [art], And spread out a couch in Sheol, lo, Thee!
9 I take the wings of morning, I dwell in the uttermost part of the sea,
10 Also there Thy hand doth lead me, And Thy right hand doth hold me.
11 And I say, `Surely darkness bruiseth me, Then night [is] light to me.
12 Also darkness hideth not from Thee, And night as day shineth, as [is] darkness so [is] light.
13 For Thou -- Thou hast possessed my reins, Thou dost cover me in my mother`s belly.
14 I confess Thee, because that [with] wonders I have been distinguished. Wonderful [are] Thy works, And my soul is knowing [it] well.
15 My substance was not hid from Thee, When I was made in secret, Curiously wrought in the lower part of earth.
16 Mine unformed substance Thine eyes saw, And on Thy book all of them are written, The days they were formed -- And not one among them.
17 And to me how precious have been Thy thoughts, O God, how great hath been their sum!
18 I recount them! than the sand they are more, I have waked, and I am still with Thee.
19 Dost Thou slay, O God, the wicked? Then, men of blood, turn aside from me!
20 Who exchange Thee for wickedness, Lifted up to vanity [are] Thine enemies.
21 Do not I hate, Jehovah, those hating Thee? And with Thy withstanders grieve myself?
22 [With] perfect hatred I have hated them, Enemies they have become to me.
23 Search me, O God, and know my heart, Try me, and know my thoughts,
24 And see if a grievous way be in me, And lead me in a way age-during!