1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
1 Give ye thanks to Jehovah -- call ye in His name, Make known among the peoples His acts.
2 Sing ye to Him -- sing praise to Him, Meditate ye on all His wonders.
3 Boast yourselves in His Holy Name, The heart of those seeking Jehovah rejoiceth.
4 Seek ye Jehovah and His strength, Seek ye His face continually.
5 Remember His wonders that He did, His signs and the judgments of His mouth.
6 O seed of Abraham, His servant, O sons of Jacob, His chosen ones.
7 He [is] Jehovah our God, In all the earth [are] His judgments.
8 He hath remembered to the age His covenant, The word He commanded to a thousand generations,
9 That He hath made with Abraham, And His oath to Isaac,
10 And doth establish it to Jacob for a statute, To Israel -- a covenant age-during,
11 Saying, `To thee I give the land of Canaan, The portion of your inheritance,`
12 In their being few in number, But a few, and sojourners in it.
13 And they go up and down, from nation unto nation, From a kingdom unto another people.
14 He hath not suffered any to oppress them And He reproveth for their sakes kings.
15 `Strike not against Mine anointed, And to My prophets do not evil.`
16 And He calleth a famine on the land, The whole staff of bread He hath broken.
17 He hath sent before them a man, For a servant hath Joseph been sold.
18 They have afflicted with fetters his feet, Iron hath entered his soul,
19 Till the time of the coming of His word The saying of Jehovah hath tried him.
20 The king hath sent, and looseth him, The ruler of the peoples, and draweth him out.
21 He hath made him lord of his house, And ruler over all his possessions.
22 To bind his chiefs at his pleasure, And his elders he maketh wise.
23 And Israel cometh in to Egypt, And Jacob hath sojourned in the land of Ham.
24 And He maketh His people very fruitful, And maketh it mightier than its adversaries.
25 He turned their heart to hate His people, To conspire against His servants.
26 He hath sent Moses His servant, Aaron whom He had fixed on.
27 They have set among them the matters of His signs, And wonders in the land of Ham.
28 He hath sent darkness, and it is dark, And they have not provoked His word.
29 He hath turned their waters to blood, And putteth to death their fish.
30 Teemed hath their land [with] frogs, In the inner chambers of their kings.
31 He hath said, and the beetle cometh, Lice into all their border.
32 He hath made their showers hail, A flaming fire [is] in their land.
33 And He smiteth their vine and their fig, And shivereth the trees of their border.
34 He hath said, and the locust cometh, And the cankerworm -- innumerable,
35 And it consumeth every herb in their land, And it consumeth the fruit of their ground.
36 And He smiteth every first-born in their land, The first-fruit of all their strength,
37 And bringeth them out with silver and gold, And there is not in its tribes a feeble one.
38 Rejoiced hath Egypt in their going forth, For their fear had fallen upon them.
39 He hath spread a cloud for a covering, And fire to enlighten the night.
40 They have asked, and He bringeth quails, And [with] bread of heaven satisfieth them.
41 He hath opened a rock, and waters issue, They have gone on in dry places -- a river.
42 For He hath remembered His holy word, With Abraham His servant,
43 And He bringeth forth His people with joy, With singing His chosen ones.
44 And He giveth to them the lands of nations, And the labour of peoples they possess,
45 That they may observe His statutes, And His laws may keep. Praise ye Jehovah!