1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
1 A Psalm of Asaph. Only -- good to Israel [is] God, to the clean of heart. And I -- as a little thing, My feet have been turned aside,
2 As nothing, have my steps slipped, For I have been envious of the boastful,
3 The peace of the wicked I see, That there are no bands at their death,
4 And their might [is] firm.
5 In the misery of mortals they are not, And with common men they are not plagued.
6 Therefore hath pride encircled them, Violence covereth them as a dress.
7 Their eye hath come out from fat. The imaginations of the heart transgressed;
8 They do corruptly, And they speak in the wickedness of oppression, From on high they speak.
9 They have set in the heavens their mouth, And their tongue walketh in the earth.
10 Therefore do His people return hither, And waters of fulness are wrung out to them.
11 And they have said, `How hath God known? And is there knowledge in the Most High?`
12 Lo, these [are] the wicked and easy ones of the age, They have increased strength.
13 Only -- a vain thing! I have purified my heart, And I wash in innocency my hands,
14 And I am plagued all the day, And my reproof [is] every morning.
15 If I have said, `I recount thus,` Lo, a generation of Thy sons I have deceived.
16 And I think to know this, Perverseness it [is] in mine eyes,
17 Till I come in to the sanctuaries of God, I attend to their latter end.
18 Only, in slippery places Thou dost set them, Thou hast caused them to fall to desolations.
19 How have they become a desolation as in a moment, They have been ended -- consumed from terrors.
20 As a dream from awakening, O Lord, In awaking, their image Thou despisest.
21 For my heart doth show itself violent, And my reins prick themselves,
22 And I am brutish, and do not know. A beast I have been with Thee.
23 And I [am] continually with Thee, Thou hast laid hold on my right hand.
24 With Thy counsel Thou dost lead me, And after honour dost receive me.
25 Whom have I in the heavens? And with Thee none I have desired in earth.
26 Consumed hath been my flesh and my heart, The rock of my heart and my portion [is] God to the age.
27 For, lo, those far from Thee do perish, Thou hast cut off every one, Who is going a whoring from Thee.
28 And I -- nearness of God to me [is] good, I have placed in the Lord Jehovah my refuge, To recount all Thy works!