1 L’Eterno continuò a rispondere a Giobbe e disse:

2 "Il censore dell’Onnipotente vuole ancora contendere con lui? Colui che censura Dio ha forse una risposta a tutto questo?".

3 Allora Giobbe rispose all’Eterno e disse:

4 "Ecco, io sono troppo meschino; che ti potrei rispondere? mi metto la mano sulla bocca. 5 Ho parlato una volta, ma non riprenderò la parola; due volte, ma non lo farò più".

6 L’Eterno allora rispose a Giobbe dal seno della tempesta, e disse:

7 "Cingiti i fianchi come un prode; ti farò delle domande e tu insegnami! 8 Vuoi proprio annullare il mio giudizio? condannare me per giustificare te stesso? 9 Hai tu un braccio pari a quello di Dio? o una voce che tuoni come la sua? 10 Adornati, dunque, di maestà, di grandezza, rivestiti di splendore, di magnificenza! 11 Da’ libero sfogo ai furori della tua ira; scruta tutti i superbi e abbassali! 12 Scruta tutti i superbi e umiliali! schiaccia gli empi ovunque si trovino! 13 Seppelliscili tutti assieme nella polvere, copri di bende la loro faccia nel buio della tomba! 14 Allora anch’io ti loderò, perché la tua destra ti avrà dato la vittoria. 15 Guarda l’ippopotamo che ho fatto al pari di te; esso mangia l’erba come il bue. 16 Ecco, la sua forza è nei suoi lombi e il suo vigore nei muscoli del ventre. 17 Stende la coda rigida come un cedro; i nervi delle sue cosce sono intrecciati insieme. 18 Le sue ossa sono tubi di bronzo; le sue membra sbarre di ferro. 19 Esso è il capolavoro di Dio; colui che lo fece lo ha fornito di falce, 20 perché i monti gli producono la pastura; e là tutte le bestie dei campi gli scherzano intorno. 21 Si sdraia sotto i loti, nel folto dei canneti, in mezzo alle paludi. 22 I loti lo coprono della loro ombra, i salici del torrente lo circondano. 23 Straripi pure il fiume, egli non trema; rimane calmo, anche se avesse un Giordano alla gola. 24 Potrebbe qualcuno impadronirsene assalendolo di fronte? o prenderlo con le reti per forargli il naso? 25 Prenderai tu il coccodrillo all’amo? Gli assicurerai la lingua con la corda? 26 Gli passerai un giunco per le narici? Gli forerai le mascelle con l’uncino? 27 Ti rivolgerà esso molte suppliche? Ti dirà delle parole dolci? 28 Farà con te un patto perché tu lo prenda per sempre al tuo servizio? 29 Scherzerai tu con lui come fosse un uccello? Lo attaccherai a un filo per divertire le tue ragazze? 30 Ne trafficheranno forse i pescatori? Lo spartiranno essi fra i negozianti? 31 Gli coprirai tu la pelle di frecce e la testa di ramponi? 32 Mettigli un po’ le mani addosso! Ti ricorderai del combattimento e non ci tornerai!

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl: 2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. 3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil? 4 Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš? 5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se. 6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho. 7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich. 8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě. 9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá. 10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl. 11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho. 12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené. 13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný. 14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj. 15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. 16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. 17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. 18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. 19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho? 20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? 21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? 22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? 23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného? 24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? 25 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? 26 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? 27 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. 28 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?