1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
1 ALEPH. BIENAVENTURADOS los perfectos de camino; Los que andan en la ley de Jehová.
2 Bienaventurados los que guardan sus testimonios, Y con todo el corazón le buscan:
3 Pues no hacen iniquidad Los que andan en sus caminos.
4 Tú encargaste Que sean muy guardados tus mandamientos.
5 Ojalá fuesen ordenados mis caminos A observar tus estatutos!
6 Entonces no sería yo avergonzado, Cuando atendiese á todos tus mandamientos.
7 Te alabaré con rectitud de corazón, Cuando aprendiere los juicios de tu justicia.
8 Tus estatutos guardaré: No me dejes enteramente.
9 BETH. ¿Con qué limpiará el joven su camino? Con guardar tu palabra.
10 Con todo mi corazón te he buscado: No me dejes divagar de tus mandamientos.
11 En mi corazón he guardado tus dichos, Para no pecar contra ti.
12 Bendito tú, oh Jehová: Enséñame tus estatutos.
13 Con mis labios he contado Todos los juicios de tu boca.
14 Heme gozado en el camino de tus testimonios, Como sobre toda riqueza.
15 En tus mandamientos meditaré, Consideraré tus caminos.
16 Recrearéme en tus estatutos: No me olvidaré de tus palabras.
17 GIMEL. Haz bien á tu siervo; que viva Y guarde tu palabra.
18 Abre mis ojos, y miraré Las maravillas de tu ley.
19 Advenedizo soy yo en la tierra: No encubras de mí tus mandamientos.
20 Quebrantada está mi alma de desear Tus juicios en todo tiempo.
21 Destruiste á los soberbios malditos, Que se desvían de tus mandamientos.
22 Aparta de mí oprobio y menosprecio; Porque tus testimonios he guardado.
23 Príncipes también se sentaron y hablaron contra mí: Mas tu siervo meditaba en tus estatutos.
24 Pues tus testimonios son mis deleites, Y mis consejeros.
25 DALETH. Pegóse al polvo mi alma: Vivifícame según tu palabra.
26 Mis caminos te conté, y me has respondido: Enséñame tus estatutos.
27 Hazme entender el camino de tus mandamientos, Y hablaré de tus maravillas.
28 Deshácese mi alma de ansiedad: Corrobórame según tu palabra.
29 Aparta de mí camino de mentira; Y hazme la gracia de tu ley.
30 Escogí el camino de la verdad; He puesto tus juicios delante de mí.
31 Allegádome he á tus testimonios; Oh Jehová, no me avergüences.
32 Por el camino de tus mandamientos correré, Cuando ensanchares mi corazón.
33 HE. Enséñame, oh Jehová, el camino de tus estatutos, Y guardarélo hasta el fin.
34 Dame entendimiento, y guardaré tu ley; Y la observaré de todo corazón.
35 Guíame por la senda de tus mandamientos; Porque en ella tengo mi voluntad.
36 Inclina mi corazón á tus testimonios, Y no á la avaricia.
37 Aparta mis ojos, que no vean la vanidad; Avívame en tu camino.
38 Confirma tu palabra á tu siervo, Que te teme.
39 Quita de mí el oprobio que he temido: Porque buenos son tus juicios.
40 He aquí yo he codiciado tus mandamientos: Vivifícame en tu justicia.
41 VAV. Y venga á mí tu misericordia, oh Jehová; Tu salud, conforme á tu dicho.
42 Y daré por respuesta á mi avergonzador, Que en tu palabra he confiado.
43 Y no quites de mi boca en nigún tiempo la palabra de verdad; Porque á tu juicio espero.
44 Y guardaré tu ley siempre, Por siglo de siglo.
45 Y andaré en anchura, Porque busqué tus mandamientos.
46 Y hablaré de tus testimonios delante de los reyes, Y no me avergonzaré.
47 Y deleitaréme en tus mandamientos, Que he amado.
48 Alzaré asimismo mis manos á tus mandamientos que amé; Y meditaré en tus estatutos.
49 ZAYIN. Acuérdate de la palabra dada á tu siervo, En la cual me has hecho esperar.
50 Esta es mi consuelo en mi aflicción: Porque tu dicho me ha vivificado.
51 Los soberbios se burlaron mucho de mí: Mas no me he apartado de tu ley.
52 Acordéme, oh Jehová, de tus juicios antiguos, Y consoléme.
53 Horror se apoderó de mí, á causa De los impíos que dejan tu ley.
54 Cánticos me fueron tus estatutos En la mansión de mis peregrinaciones.
55 Acordéme en la noche de tu nombre, oh Jehová, Y guardé tu ley.
56 Esto tuve, Porque guardaba tus mandamientos.
57 JET. Mi porción, oh Jehová, Dije, será guardar tus palabras.
58 Tu presencia supliqué de todo corazón: Ten misericordia de mí según tu palabra.
59 Consideré mis caminos, Y torné mis pies á tus testimonios.
60 Apresuréme, y no me retardé En guardar tus mandamientos.
61 Compañía de impíos me han robado: Mas no me he olvidado de tu ley.
62 A media noche me levantaba á alabarte Sobre los juicios de tu justicia.
63 Compañero soy yo de todos los que te temieren Y guardaren tus mandamientos.
64 De tu misericordia, oh Jehová, está llena la tierra: Enséñame tus estatutos.
65 TETH. Bien has hecho con tu siervo, Oh Jehová, conforme á tu palabra.
66 Enséñame bondad de sentido y sabiduría; Porque tus mandamientos he creído.
67 Antes que fuera yo humillado, descarriado andaba; Mas ahora guardo tu palabra.
68 Bueno eres tú, y bienhechor: Enséñame tus estatutos.
69 Contra mí forjaron mentira los soberbios: Mas yo guardaré de todo corazón tus mandamientos.
70 Engrasóse el corazón de ellos como sebo; Mas yo en tu ley me he deleitado.
71 Bueno me es haber sido humillado, Para que aprenda tus estatutos.
72 Mejor me es la ley de tu boca, Que millares de oro y plata.
73 YOD. Tus manos me hicieron y me formaron: Hazme entender, y aprenderé tus mandamientos.
74 Los que te temen, me verán, y se alegrarán; Porque en tu palabra he esperado.
75 Conozco, oh Jehová, que tus juicios son justicia, Y que conforme á tu fidelidad me afligiste.
76 Sea ahora tu misericordia para consolarme, Conforme á lo que has dicho á tu siervo.
77 Vengan á mí tus misericordias, y viva; Porque tu ley es mi deleite.
78 Sean avergonzados los soberbios, porque sin causa me han calumniado: Yo empero, meditaré en tus mandamientos.
79 Tórnense á mí los que te temen Y conocen tus testimonios.
80 Sea mi corazón íntegro en tus estatutos; Porque no sea yo avergonzado.
81 KAF. Desfallece mi alma por tu salud, Esperando en tu palabra.
82 Desfallecieron mis ojos por tu palabra, Diciendo: ¿Cuándo me consolarás?
83 Porque estoy como el odre al humo; Mas no he olvidado tus estatutos.
84 ¿Cuántos son los días de tu siervo? ¿Cuándo harás juicio contra los que me persiguen?
85 Los soberbios me han cavado hoyos; Mas no obran según tu ley.
86 Todos tus mandamientos son verdad: Sin causa me persiguen; ayúdame.
87 Casi me han echado por tierra: Mas yo no he dejado tus mandamientos.
88 Vivifícame conforme á tu misericordia; Y guardaré los testimonios de tu boca.
89 LAMED. Para siempre, oh Jehová, Permenece tu palabra en los cielos.
90 Por generación y generación es tu verdad: Tú afirmaste la tierra, y persevera.
91 Por tu ordenación perseveran hasta hoy las cosas criadas; Porque todas ellas te sirven.
92 Si tu ley no hubiese sido mis delicias, Ya en mi aflicción hubiera perecido.
93 Nunca jamás me olvidaré de tus mandamientos; Porque con ellos me has vivificado.
94 Tuyo soy yo, guárdame; Porque he buscado tus mandamientos.
95 Los impíos me han aguardado para destruirme: Mas yo entenderé en tus testimonios.
96 A toda perfección he visto fin: Ancho sobremanera es tu mandamiento.
97 MEM. Cuánto amo yo tu ley! Todo el día es ella mi meditación.
98 Me has hecho más sabio que mis enemigos con tus mandamientos; Porque me son eternos.
99 Más que todos mis enseñadores he entendido: Porque tus testimonios son mi meditación.
100 Más que los viejos he entendido, Porque he guardado tus mandamientos.
101 De todo mal camino contuve mis pies, Para guardar tu palabra.
102 No me aparté de tus juicios; Porque tú me enseñaste.
103 Cuán dulces son á mi paladar tus palabras! Más que la miel á mi boca.
104 De tus mandamientos he adquirido inteligencia: Por tanto he aborrecido todo camino de mentira.
105 NUN. Lámpara es á mis pies tu palabra, Y lumbrera á mi camino.
106 Juré y ratifiqué El guardar los juicios de tu justicia.
107 Afligido estoy en gran manera: oh Jehová, Vivifícame conforme á tu palabra.
108 Ruégote, oh Jehová, te sean agradables los sacrificios voluntarios de mi boca; Y enséñame tus juicios.
109 De continuo está mi alma en mi mano: Mas no me he olvidado de tu ley.
110 Pusiéronme lazo los impíos: Empero yo no me desvié de tus mandamientos.
111 Por heredad he tomado tus testimonios para siempre; Porque son el gozo de mi corazón.
112 Mi corazón incliné á poner por obra tus estatutos De continuo, hasta el fin.
113 SAMECH. Los pensamientos vanos aborrezco; Mas amo tu ley.
114 Mi escondedero y mi escudo eres tú: En tu palabra he esperado.
115 Apartaos de mí, malignos; Pues yo guardaré los mandamientos de mi Dios.
116 Susténtame conforme á tu palabra, y viviré: Y no me avergüences de mi esperanza.
117 Sosténme, y seré salvo; Y deleitaréme siempre en tus estatutos.
118 Hollaste á todos los que se desvían de tus estatutos: Porque mentira es su engaño.
119 Como escorias hiciste consumir á todos los impíos de la tierra: Por tanto yo he amado tus testimonios.
120 Mi carne se ha extremecido por temor de ti; Y de tus juicios tengo miedo.
121 AIN. Juicio y justicia he hecho; No me dejes á mis opresores.
122 Responde por tu siervo para bien: No me hagan violencia los soberbios.
123 Mis ojos desfallecieron por tu salud, Y por el dicho de tu justicia.
124 Haz con tu siervo según tu misericordia, Y enséñame tus estatutos.
125 Tu siervo soy yo, dame entendimiento; Para que sepa tus testimonios.
126 Tiempo es de hacer, oh Jehová; Disipado han tu ley.
127 Por eso he amado tus mandamientos Más que el oro, y más que oro muy puro.
128 Por eso todos los mandamientos de todas las cosas estimé rectos: Aborrecí todo camino de mentira.
129 PE. Maravillosos son tus testimonios: Por tanto los ha guardado mi alma.
130 El principio de tus palabras alumbra; Hace entender á los simples.
131 Mi boca abrí y suspiré; Porque deseaba tus mandamientos.
132 Mírame, y ten misericordia de mí, Como acostumbras con los que aman tu nombre.
133 Ordena mis pasos con tu palabra; Y ninguna iniquidad se enseñoree de mí.
134 Redímeme de la violencia de los hombres; Y guardaré tus mandamientos.
135 Haz que tu rostro resplandezca sobre tu siervo; Y enséñame tus estatutos.
136 Ríos de agua descendieron de mis ojos, Porque no guardaban tu ley.
137 TZADDI. Justo eres tú, oh Jehová, Y rectos tus juicios.
138 Tus testimonios, que has recomendado, Son rectos y muy fieles.
139 Mi celo me ha consumido; Porque mis enemigos se olvidaron de tus palabras.
140 Sumamente acendrada es tu palabra; Y la ama tu siervo.
141 Pequeño soy yo y desechado; Mas no me he olvidado de tus mandamientos.
142 Tu justicia es justicia eterna, Y tu ley la verdad.
143 Aflicción y angustia me hallaron: Mas tus mandamientos fueron mis deleites.
144 Justicia eterna son tus testimonios; Dame entendimiento, y viviré.
145 COPH. Clamé con todo mi corazón; respóndeme, Jehová, Y guardaré tus estatutos.
146 A ti clamé; sálvame, Y guardaré tus testimonios.
147 Anticipéme al alba, y clamé: Esperé en tu palabra.
148 Previnieron mis ojos las vigilias de la noche, Para meditar en tus dichos.
149 Oye mi voz conforme á tu misericordia; Oh Jehová, vivifícame conforme á tu juicio.
150 Acercáronse á la maldad los que me persiguen; Alejáronse de tu ley.
151 Cercano estás tú, oh Jehová; Y todos tus mandamientos son verdad.
152 Ya ha mucho que he entendido de tus mandamientos, Que para siempre los fundaste.
153 RESH. Mira mi aflicción, y líbrame; Porque de tu ley no me he olvidado.
154 Aboga mi causa, y redímeme: Vivifícame con tu dicho.
155 Lejos está de los impíos la salud; Porque no buscan tus estatutos.
156 Muchas son tus misericordias, oh Jehová: Vivifícame conforme á tus juicios.
157 Muchos son mis perseguidores y mis enemigos; Mas de tus testimonios no me he apartado.
158 Veía á los prevaricadores, y carcomíame; Porque no guardaban tus palabras.
159 Mira, oh Jehová, que amo tus mandamientos: Vivifícame conforme á tu misericordia.
160 El principio de tu palabra es verdad; Y eterno es todo juicio de tu justicia.
161 SIN. Príncipes me han perseguido sin causa; Mas mi corazón tuvo temor de tus palabras.
162 Gózome yo en tu palabra, Como el que halla muchos despojos.
163 La mentira aborrezco y abomino: Tu ley amo.
164 Siete veces al día te alabo Sobre los juicios de tu justicia.
165 Mucha paz tienen los que aman tu ley; Y no hay para ellos tropiezo.
166 Tu salud he esperado, oh Jehová; Y tus mandamientos he puesto por obra.
167 Mi alma ha guardado tus testimonios, Y helos amado en gran manera.
168 Guardado he tus mandamientos y tus testimonios; Porque todos mis caminos están delante de ti.
169 TAU. Acérquese mi clamor delante de ti, oh Jehová: Dame entendimiento conforme á tu palabra.
170 Venga mi oración delante de ti: Líbrame conforme á tu dicho.
171 Mis labios rebosarán alabanza, Cuando me enseñares tus estatutos.
172 Hablará mi lengua tus dichos; Porque todos tus mandamientos son justicia.
173 Sea tu mano en mi socorro; Porque tus mandamientos he escogido.
174 Deseado he tu salud, oh Jehová; Y tu ley es mi delicia.
175 Viva mi alma y alábete; Y tus juicios me ayuden.
176 Yo anduve errante como oveja extraviada; busca á tu siervo; Porque no me he olvidado de tus mandamientos.