1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.2 Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.3 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.4 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,5 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?6 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.7 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.8 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]

1 Al Músico principal: sobre Seminith: Salmo de David. SALVA, oh Jehová, porque se acabaron los misericordiosos: Porque se han acabado los fieles de entre los hijos de los hombres.2 Mentira habla cada uno con su prójimo; Con labios lisonjeros, con corazón doble hablan.3 Destruirá Jehová todos los labios lisonjeros, La lengua que habla grandezas,4 Que dijeron: Por nuestra lengua prevaleceremos; Nuestros labios están con nosotros: ¿quién nos es señor?5 Por la opresión de los pobres, por el gemido de los menesterosos, Ahora me levantaré, dice Jehová: Pondrélos en salvo del que contra ellos se engríe.6 Las palabras de Jehová, palabras limpias; Plata refinada en horno de tierra, Purificada siete veces.7 Tú, Jehová, los guardarás; Guárdalos para siempre de aquesta generación.8 Cercando andan los malos, Mientras son exaltados los más viles de los hijos de los hombres.