1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.2 Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.3 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.4 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.5 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.6 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.7 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.8 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:9 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.10 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.11 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.12 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.13 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.14 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.15 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.16 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.17 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.18 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.19 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.20 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.21 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.22 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.23 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:24 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.25 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.26 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.27 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.28 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.29 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.30 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.31 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. [ (Psalms 22:32) Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal. ]

1 Al Músico principal, sobre Ajeleth-sahar Salmo de David. DIOS mío, Dios mío, ¿por qué me has dejado? ¿Por qué estás lejos de mi salud, y de las palabras de mi clamor?2 Dios mío, clamo de día, y no oyes; Y de noche, y no hay para mí silencio.3 Tú empero eres santo, Tú que habitas entre las alabanzas de Israel.4 En ti esperaron nuestros padres: Esperaron, y tú los libraste.5 Clamaron á ti, y fueron librados: Esperaron en ti, y no se avergonzaron.6 Mas yo soy gusano, y no hombre; Oprobio de los hombres, y desecho del pueblo.7 Todos los que me ven, escarnecen de mí; Estiran los labios, menean la cabeza, diciendo:8 Remítese á Jehová, líbrelo; Sálvele, puesto que en él se complacía.9 Empero tú eres el que me sacó del vientre, El que me haces esperar desde que estaba á los pechos de mi madre.10 Sobre ti fuí echado desde la matriz: Desde el vientre de mi madre, tú eres mi Dios.11 No te alejes de mí, porque la angustia está cerca; Porque no hay quien ayude.12 Hanme rodeado muchos toros; Fuertes toros de Basán me han cercado.13 Abrieron sobre mí su boca, Como león rapante y rugiente.14 Heme escurrido como aguas, Y todos mis huesos se descoyuntaron: Mi corazón fué como cera, Desliéndose en medio de mis entrañas.15 Secóse como un tiesto mi vigor, Y mi lengua se pegó á mi paladar; Y me has puesto en el polvo de la muerte.16 Porque perros me han rodeado, Hame cercado cuadrilla de malignos: Horadaron mis manos y mis pies.17 Contar puedo todos mis huesos; Ellos miran, considéranme.18 Partieron entre sí mis vestidos, Y sobre mi ropa echaron suertes.19 Mas tú, Jehová, no te alejes; Fortaleza mía, apresúrate para mi ayuda.20 Libra de la espada mi alma; Del poder del perro mi única.21 Sálvame de la boca del león, Y óyeme librándome de los cuernos de los unicornios.22 Anunciaré tu nombre á mis hermanos: En medio de la congregación te alabaré.23 Los que teméis á Jehová, alabadle; Glorificadle, simiente toda de Jacob; Y temed de él, vosotros, simiente toda de Israel.24 Porque no menospreció ni abominó la aflicción del pobre, Ni de él escondió su rostro; Sino que cuando clamó á él, oyóle.25 De ti será mi alabanza en la grande congregación; Mis votos pagaré delante de los que le temen.26 Comerán los pobres, y serán saciados: Alabarán á Jehová los que le buscan: Vivirá vuestro corazón para siempre.27 Acordarse han, y volveránse á Jehová todos los términos de la tierra; Y se humillarán delante de ti todas las familias de las gentes.28 Porque de Jehová es el reino; Y él se enseñoreará de las gentes.29 Comerán y adorarán todos los poderosos de la tierra: Postraránse delante de él todos los que descienden al polvo, Si bien ninguno puede conservar la vida á su propia alma.30 La posteridad le servirá; Será ella contada por una generación de Jehová.31 Vendrán, y anunciarán al pueblo que naciere, Su justicia que él hizo.