1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

1 ¿POR qué se amotinan las gentes, Y los pueblos piensan vanidad?

2 Estarán los reyes de la tierra, Y príncipes consultarán unidos Contra Jehová, y contra su ungido, diciendo:

3 Rompamos sus coyundas, Y echemos de nosotros sus cuerdas.

4 El que mora en los cielos se reirá; El Señor se burlará de ellos.

5 Entonces hablará á ellos en su furor, Y turbarálos con su ira.

6 Yo empero he puesto mi rey Sobre Sión, monte de mi santidad.

7 Yo publicaré el decreto: Jehová me ha dicho: Mi hijo eres tú; Yo te engendré hoy.

8 Pídeme, y te daré por heredad las gentes, Y por posesión tuya los términos de la tierra.

9 Quebrantarlos has con vara de hierro: Como vaso de alfarero los desmenuzarás.

10 Y ahora, reyes, entended: Admitid corrección, jueces de la tierra.

11 Servid á Jehová con temor, Y alegraos con temblor.

12 Besad al Hijo, porque no se enoje, y perezcáis en el camino, Cuando se encendiere un poco su furor. Bienaventurados todos los que en él confían.