1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,

38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?

48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?

49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.

50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.

51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,

52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]

1 Masquil de Ethán Ezrahita. LAS misericordias de Jehová cantaré perpetuamente; En generación y generación haré notoria tu verdad con mi boca.

2 Porque dije: Para siempre será edificada misericordia; En los mismos cielos apoyarás tu verdad.

3 Hice alianza con mi escogido; Juré á David mi siervo: diciendo.

4 Para siempre confirmaré tu simiente, Y edificaré tu trono por todas las generaciones. (Selah.)

5 Y celebrarán los cielos tu maravilla, oh Jehová; Tu verdad también en la congregación de los santos.

6 Porque ¿quién en los cielos se igualará con Jehová? ¿Quién será semejante á Jehová entre los hijos de los potentados?

7 Dios terrible en la grande congregación de los santos, Y formidable sobre todos cuantos están alrededor suyo.

8 Oh Jehová, Dios de los ejércitos, ¿Quién como tú? Poderoso eres, Jehová, Y tu verdad está en torno de ti.

9 Tú tienes dominio sobre la bravura de la mar: Cuando se levantan sus ondas, tú las sosiegas.

10 Tú quebrantaste á Rahab como á un muerto: Con el brazo de tu fortaleza esparciste á tus enemigos.

11 Tuyos los cielos, tuya también la tierra: El mundo y su plenitud, tú lo fundaste.

12 Al aquilón y al austro tú los criaste: Tabor y Hermón cantarán en tu nombre.

13 Tuyo el brazo con valentía; Fuerte es tu mano, ensalzada tu diestra.

14 Justicia y juicio son el asiento de tu trono: Misericordia y verdad van delante de tu rostro.

15 Bienaventurado el pueblo que sabe aclamarte: Andarán, oh Jehová, á la luz de tu rostro.

16 En tu nombre se alegrarán todo el día; Y en tu justicia serán ensalzados.

17 Porque tú eres la gloria de su fortaleza; Y por tu buena voluntad ensalzarás nuestro cuerno.

18 Porque Jehová es nuestro escudo; Y nuestro rey es el Santo de Israel.

19 Entonces hablaste en visión á tu santo, Y dijiste: Yo he puesto el socorro sobre valiente; He ensalzado un escogido de mi pueblo.

20 Hallé á David mi siervo; Ungílo con el aceite de mi santidad.

21 Mi mano será firme con él, Mi brazo también lo fortificará.

22 No lo avasallará enemigo, Ni hijo de iniquidad lo quebrantará.

23 Mas yo quebrantaré delante de él á sus enemigos, Y heriré á sus aborrecedores.

24 Y mi verdad y mi misericordia serán con él; Y en mi nombre será ensalzado su cuerno.

25 Asimismo pondré su mano en la mar, Y en los ríos su diestra.

26 El me llamará: Mi padre eres tú, Mi Dios, y la roca de mi salud.

27 Yo también le pondré por primogénito, Alto sobre los reyes de la tierra.

28 Para siempre le conservaré mi misericordia; Y mi alianza será firme con él.

29 Y pondré su simiente para siempre, Y su trono como los días de los cielos.

30 Si dejaren sus hijos mi ley, Y no anduvieren en mis juicios;

31 Si profanaren mis estatutos, Y no guardaren mis mandamientos;

32 Entonces visitaré con vara su rebelión, Y con azotes sus iniquidades.

33 Mas no quitaré de él mi misericordia, Ni falsearé mi verdad.

34 No olvidaré mi pacto, Ni mudaré lo que ha salido de mis labios.

35 Una vez he jurado por mi santidad, Que no mentiré á David.

36 Su simiente será para siempre, Y su trono como el sol delante de mí.

37 Como la luna será firme para siempre, Y como un testigo fiel en el cielo. (Selah.)

38 Mas tú desechaste y menospreciaste á tu ungido; Y te has airado con él.

39 Rompiste el pacto de tu siervo; Has profanado su corona hasta la tierra.

40 Aportillaste todos sus vallados; Has quebrantado sus fortalezas.

41 Menoscabáronle todos los que pasaron por el camino: Es oprobio á sus vecinos.

42 Has ensalzado la diestra de sus enemigos; Has alegrado á todos sus adversarios.

43 Embotaste asimismo el filo de su espada, Y no lo levantaste en la batalla.

44 Hiciste cesar su brillo, Y echaste su trono por tierra.

45 Has acortado los días de su juventud; Hasle cubierto de afrenta. (Selah.)

46 ¿Hasta cuándo, oh Jehová? ¿te esconderás para siempre? ¿Arderá tu ira como el fuego?

47 Acuérdate de cuán corto sea mi tiempo: ¿Por qué habrás criado en vano á todos los hijos del hombre?

48 ¿Qué hombre vivirá y no verá muerte? ¿Librarás su vida del poder del sepulcro? (Selah.)

49 Señor, ¿dónde están tus antiguas misericordias, Que juraste á David por tu verdad?

50 Señor, acuérdate del oprobio de tus siervos; Oprobio que llevo yo en mi seno de muchos pueblos.

51 Porque tus enemigos, oh Jehová, han deshonrado, Porque tus enemigos han deshonrado los pasos de tu ungido.

52 Bendito Jehová para siempre. Amén, y Amén.