1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,
2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.
3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.
7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]
1 Al Músico principal: sobre Susan-Heduth: Michtam de David, para enseñar, cuando tuvo guerra contra Aram-Naharaim y contra Aram de Soba, y volvió Joab, é hirió de Edom en el valle de las Salina doce mil. OH Dios, tú nos has desechado, nos disipaste; Te has airado: vuélvete á nosotros.
2 Hiciste temblar la tierra, abrístela: Sana sus quiebras, porque titubea.
3 Has hecho ver á tu pueblo duras cosas: Hicístenos beber el vino de agitación.
4 Has dado á los que te temen bandera Que alcen por la verdad. (Selah.)
5 Para que se libren tus amados, Salva con tu diestra, y óyeme.
6 Dios pronunció por su santuario; yo me alegraré; Partiré á Sichêm, y mediré el valle de Succoth.
7 Mío es Galaad, y mío es Manasés; Y Ephraim es la fortaleza de mi cabeza; Judá, mi legislador;
8 Moab, la vasija de mi lavatorio; Sobre Edom echaré mi zapato: Haz júbilo sobre mí, oh Palestina.
9 ¿Quién me llevará á la ciudad fortalecida? ¿Quién me llevará hasta Idumea?
10 Ciertamente, tú, oh Dios, que nos habías desechado; Y no salías, oh Dios, con nuestros ejércitos.
11 Danos socorro contra el enemigo, Que vana es la salud de los hombres.
12 En Dios haremos proezas; Y él hollará nuestros enemigos.