1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]

1 Al Músico principal: sobre Susan-Heduth: Michtam de David, para enseñar, cuando tuvo guerra contra Aram-Naharaim y contra Aram de Soba, y volvió Joab, é hirió de Edom en el valle de las Salina doce mil. OH Dios, tú nos has desechado, nos disipaste; Te has airado: vuélvete á nosotros.2 Hiciste temblar la tierra, abrístela: Sana sus quiebras, porque titubea.3 Has hecho ver á tu pueblo duras cosas: Hicístenos beber el vino de agitación.4 Has dado á los que te temen bandera Que alcen por la verdad. (Selah.)5 Para que se libren tus amados, Salva con tu diestra, y óyeme.6 Dios pronunció por su santuario; yo me alegraré; Partiré á Sichêm, y mediré el valle de Succoth.7 Mío es Galaad, y mío es Manasés; Y Ephraim es la fortaleza de mi cabeza; Judá, mi legislador;8 Moab, la vasija de mi lavatorio; Sobre Edom echaré mi zapato: Haz júbilo sobre mí, oh Palestina.9 ¿Quién me llevará á la ciudad fortalecida? ¿Quién me llevará hasta Idumea?10 Ciertamente, tú, oh Dios, que nos habías desechado; Y no salías, oh Dios, con nuestros ejércitos.11 Danos socorro contra el enemigo, Que vana es la salud de los hombres.12 En Dios haremos proezas; Y él hollará nuestros enemigos.