1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.2 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,4 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.9 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]

1 Salmo de David, estando en el desierto de Judá. DIOS, Dios mío eres tú: levantaréme á ti de mañana: Mi alma tiene sed de ti, mi carne te desea, En tierra de sequedad y transida sin aguas;2 Para ver tu fortaleza y tu gloria, Así como te he mirado en el santuario.3 Porque mejor es tu misericordia que la vida: Mis labios te alabarán.4 Así te bendeciré en mi vida: En tu nombre alzaré mis manos.5 Como de meollo y de grosura será saciada mi alma; Y con labios de júbilo te alabará mi boca,6 Cuando me acordaré de ti en mi lecho, Cuando meditaré de ti en las velas de la noche.7 Porque has sido mi socorro; Y así en la sombra de tus alas me regocijaré.8 Está mi alma apegada á ti: Tu diestra me ha sostenido.9 Mas los que para destrucción buscaron mi alma, Caerán en los sitios bajos de la tierra.10 Destruiránlos á filo de espada; Serán porción de las zorras.11 Empero el rey se alegrará en Dios; Será alabado cualquiera que por él jura: Porque la boca de los que hablan mentira, será cerrada.