1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]

1 Salmo de David, cuando huía de adelante de Absalom su hijo. ­OH Jehová, cuánto se han multiplicado mis enemigos! Muchos se levantan contra mí.

2 Muchos dicen de mi vida: No hay para él salud en Dios. (Selah.)

3 Mas tú, Jehová, eres escudo alrededor de mí: Mi gloria, y el que ensalza mi cabeza.

4 Con mi voz clamé á Jehová, Y él me respondió desde el monte de su santidad. (Selah.)

5 Yo me acosté, y dormí, Y desperté; porque Jehová me sostuvo.

6 No temeré de diez millares de pueblos, Que pusieren cerco contra mí.

7 Levántate, Jehová; sálvame, Dios mío: Porque tú heriste á todos mis enemigos en la quijada; Los dientes de los malos quebrantaste.

8 De Jehová es la salud: Sobre tu pueblo será tu bendición. (Selah.)