1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.2 Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.3 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.4 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.5 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.6 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.7 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.8 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.9 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.10 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.11 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.12 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?13 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?14 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.15 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?16 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.17 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.18 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]

1 Canción: Salmo para los hijos de Coré: al Músico principal: para cantar sobre Mahalath; Masquil de Hemán Ezrahita. OH Jehová, Dios de mi salud, Día y noche clamo delante de ti.2 Entre mi oración en tu presencia: Inclina tu oído á mi clamor.3 Porque mi alma está harta de males, Y mi vida cercana al sepulcro.4 Soy contado con los que descienden al hoyo, Soy como hombre sin fuerza:5 Libre entre los muertos, Como los matados que yacen en el sepulcro, Que no te acuerdas más de ellos, Y que son cortados de tu mano.6 Hasme puesto en el hoyo profundo, En tinieblas, en honduras.7 Sobre mí se ha acostado tu ira, Y me has afligido con todas tus ondas. (Selah.)8 Has alejado de mí mis conocidos: Hasme puesto por abominación á ellos: Encerrado estoy, y no puedo salir.9 Mis ojos enfermaron á causa de mi aflicción: Hete llamado, oh Jehová, cada día; He extendido á ti mis manos.10 ¿Harás tú milagro á los muertos? ¿Levantaránse los muertos para alabarte? (Selah.)11 ¿Será contada en el sepulcro tu misericordia, O tu verdad en la perdición?12 ¿Será conocida en las tinieblas tu maravilla, Ni tu justicia en la tierra del olvido?13 Mas yo á ti he clamado, oh Jehová; Y de mañana mi oración te previno.14 ¿Por qué, oh Jehová, desechas mi alma? ¿Por qué escondes de mí tu rostro?15 Yo soy afligido y menesteroso: Desde la mocedad he llevado tus terrores, he estado medroso.16 Sobre mí han pasado tus iras; Tus espantos me han cortado.17 Hanme rodeado como aguas de continuo; Hanme cercado á una.18 Has alejado de mí el enemigo y el compañero; Y mis conocidos se esconden en la tiniebla.