1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.2 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.3 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.4 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.5 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.6 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.7 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.8 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.9 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.11 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.12 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,13 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.14 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,15 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.16 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]

1 Al Músico principal: sobre Gittith: Salmo de Asaph. CANTAD á Dios, fortaleza nuestra: Al Dios de Jacob celebrad con júbilo.2 Tomad la canción, y tañed el adufe, El arpa deliciosa con el salterio.3 Tocad la trompeta en la nueva luna, En el día señalado, en el día de nuestra solemnidad.4 Porque estatuto es de Israel, Ordenanza del Dios de Jacob.5 Por testimonio en José lo ha constituído, Cuando salió por la tierra de Egipto; Donde oí lenguaje que no entendía.6 Aparté su hombro de debajo de la carga; Sus manos se quitaron de vasijas de barro.7 En la calamidad clamaste, y yo te libré: Te respondí en el secreto del trueno; Te probé sobre las aguas de Meriba. (Selah.)8 Oye, pueblo mío y te protestaré. Israel, si me oyeres,9 No habrá en ti dios ajeno, Ni te encorvarás á dios extraño.10 Yo soy Jehová tu Dios, Que te hice subir de la tierra de Egipto: Ensancha tu boca, y henchirla he.11 Mas mi pueblo no oyó mi voz, E Israel no me quiso á mí.12 Dejélos por tanto á la dureza de su corazón: Caminaron en sus consejos.13 Oh, si me hubiera oído mi pueblo, Si en mis caminos hubiera Israel andado!14 En una nada habría yo derribado sus enemigos, Y vuelto mi mano sobre sus adversarios.15 Los aborrecedores de Jehová se le hubieran sometido; Y el tiempo de ellos fuera para siempre.16 Y Dios lo hubiera mantenido de grosura de trigo: Y de miel de la piedra te hubiera saciado.