1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

1 Salmo de Asaph. EL Dios de dioses, Jehová, ha hablado, Y convocado la tierra desde el nacimiento del sol hasta donde se pone.2 De Sión, perfección de hermosura, Ha Dios resplandecido.3 Vendrá nuestro Dios, y no callará: Fuego consumirá delante de él, Y en derredor suyo habrá tempestad grande.4 Convocará á los cielos de arriba, Y á la tierra, para juzgar á su pueblo.5 Juntadme mis santos; Los que hicieron conmigo pacto con sacrificio.6 Y denunciarán los cielos su justicia; Porque Dios es el juez. (Selah.)7 Oye, pueblo mío, y hablaré: Escucha, Israel, y testificaré contra ti: Yo soy Dios, el Dios tuyo.8 No te reprenderé sobre tus sacrificios, Ni por tus holocaustos, que delante de mí están siempre.9 No tomaré de tu casa becerros, Ni machos cabríos de tus apriscos.10 Porque mía es toda bestia del bosque, Y los millares de animales en los collados.11 Conozco todas las aves de los montes, Y en mi poder están las fieras del campo.12 Si yo tuviese hambre, no te lo diría á ti: Porque mío es el mundo y su plenitud.13 ¿Tengo de comer yo carne de toros, O de beber sangre de machos cabríos?14 Sacrifica á Dios alabanza, Y paga tus votos al Altísimo.15 E invócame en el día de la angustia: Te libraré, y tú me honrarás.16 Pero al malo dijo Dios: ¿Qué tienes tú que enarrar mis leyes, Y que tomar mi pacto en tu boca,17 Pues que tú aborreces el castigo, Y echas á tu espalda mis palabras?18 Si veías al ladrón, tú corrías con él; Y con los adúlteros era tu parte.19 Tu boca metías en mal, Y tu lengua componía engaño.20 Tomabas asiento, y hablabas contra tu hermano: Contra el hijo de tu madre ponías infamia.21 Estas cosas hiciste, y yo he callado: Pensabas que de cierto sería yo como tú: Yo te argüiré, y pondré las delante de tus ojos.22 Entended ahora esto, los que os olvidáis de Dios; No sea que arrebate, sin que nadie libre.23 El que sacrifica alabanza me honrará: Y al que ordenare su camino, Le mostraré la salud de Dios.