1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.2 Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.3 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.4 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.5 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.6 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,7 Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán,8 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,9 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.10 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.11 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.12 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;13 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. [ (Psalms 65:14) Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují. ]

1 Al Músico principal: Salmo: Cántico de David. A TI es plácida la alabanza en Sión, oh Dios: Y á ti se pagarán los votos.2 Tú oyes la oración: A ti vendrá toda carne.3 Palabras de iniquidades me sobrepujaron: Mas nuestras rebeliones tú las perdonarás.4 Dichoso el que tú escogieres, é hicieres llegar á ti, Para que habite en tus atrios: Seremos saciados del bien de tu casa, De tu santo templo.5 Con tremendas cosas, en justicia, nos responderás tú, Oh Dios de nuestra salud, Esperanza de todos los términos de la tierra, Y de los más remotos confines de la mar.6 Tú, el que afirma los montes con su potencia, Ceñido de valentía:7 El que amansa el estruendo de los mares, el estruendo de sus ondas, Y el alboroto de las gentes.8 Por tanto los habitadores de los fines de la tierra temen de tus maravillas. Tú haces alegrar las salidas de la mañana y de la tarde.9 Visitas la tierra, y la riegas: En gran manera la enriqueces Con el río de Dios, lleno de aguas: Preparas el grano de ellos, cuando así la dispones.10 Haces se empapen sus surcos, Haces descender sus canales: Ablándasla con lluvias, Bendices sus renuevos.11 Tú coronas el año de tus bienes; Y tus nubes destilan grosura.12 Destilan sobre las estancias del desierto; Y los collados se ciñen de alegría.13 Vístense los llanos de manadas, Y los valles se cubren de grano: Dan voces de júbilo, y aun cantan.