1 A Dávidé.

2 Áldjad én lelkem az Urat, és el ne feledkezzél semmi jótéteményérõl.

3 A ki megbocsátja minden bûnödet, meggyógyítja minden betegségedet.

4 A ki megváltja életedet a koporsótól; kegyelemmel és irgalmassággal koronáz meg téged.

5 A ki jóval tölti be a te ékességedet, [és] megújul a te ifjúságod, mint a sasé.

6 Igazságot cselekszik az Úr, és ítéletet minden elnyomottal.

7 Megismertette az õ útait Mózessel; Izráel fiaival az õ cselekedeteit.

8 Könyörülõ és irgalmas az Úr, késedelmes a haragra és nagy kegyelmû.

9 Nem feddõdik minduntalan, és nem tartja meg haragját örökké.

10 Nem bûneink szerint cselekszik velünk, és nem fizet nékünk a mi álnokságaink szerint.

11 Mert a milyen magas az ég a földtõl, olyan nagy az õ kegyelme az õt félõk iránt.

12 A milyen távol van a napkelet a napnyugattól, olyan messze veti el tõlünk a mi vétkeinket.

13 A milyen könyörülõ az atya a fiakhoz, olyan könyörülõ az Úr az õt félõk iránt.

14 Mert õ tudja a mi formáltatásunkat; megemlékezik róla, hogy por vagyunk.

15 Az embernek napjai olyanok, mint a fû, úgy virágzik, mint a mezõnek virága.

16 Hogyha általmegy rajta a szél, nincsen többé, és az õ helye sem ismeri azt többé.

17 De az Úr kegyelme öröktõl fogva való és örökkévaló az õt félõkön, és az õ igazsága a fiaknak fiain;

18 Azokon, a kik megtartják az õ szövetségét és megemlékeznek az õ parancsolatjairól, hogy azokat megcselekedjék.

19 Az Úr a mennyekbe helyheztette az õ székét és az õ uralkodása mindenre kihat.

20 Áldjátok az Urat õ angyalai, ti hatalmas erejûek, a kik teljesítitek az õ rendeletét, hallgatván az õ rendeletének szavára.

21 Áldjátok az Urat minden õ serege: õ szolgái, akaratának teljesítõi!

22 Áldjátok az Urat minden õ teremtményei, az õ uralkodásának minden helyén! Áldjad én lelkem az Urat!

1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.

2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,

3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,

4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,

5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.

6 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.

7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.

8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.

9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.

10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.

11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.

12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.

13 Jakož se slitovává otec nad dítkami,tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.

14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.

15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.

16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.

17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,

18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.

19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.

20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.

21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.

22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.