1 Az éneklõmesternek; Dávid zsoltára.
2 Boldog, a ki a nyomorultra gondol; a veszedelem napján megmenti azt az Úr.
3 Az Úr megõrzi azt és élteti azt; boldog lesz e földön, és nem adhatod oda ellenségei kivánságának.
4 Az Úr megerõsíti õt az õ betegágyán; bármilyen az ágya, megkönnyíted betegségében.
5 Én azt mondtam: Uram kegyelmezz nékem, gyógyítsd meg lelkemet, mert vétkeztem ellened!
6 Ellenségeim rosszat mondanak felõlem: Mikor hal meg és vész ki a neve?
7 Ha látogatni jön [be valaki,] hiábavalóságot beszél; szíve álnokságot gyûjt össze magának, kimegy az utczára [és] beszél.
8 Minden gyûlölõm együtt suttog reám, gonoszat koholnak ellenem:
9 Istennek átka szállott õ reá, s mivelhogy benne fekszik, nem kél fel többé!
10 Még az én jóakaróm is, a kiben bíztam, a ki kenyeremet ette, fölemelte sarkát ellenem.
11 De te Uram, könyörülj rajtam és emelj föl engemet, hadd fizessek meg nékik!
12 Abból tudom meg, hogy kedvelsz engemet, ha ellenségem nem ujjong felettem;
13 Engem pedig feddhetetlenségemben támogatsz, és színed elé állatsz mindenha. [ (Psalms 41:14) Áldott az Úr, Izráelnek Istene öröktõl fogva mindörökké. Ámen, ámen! ]
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2 Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
3 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
4 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
5 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
6 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
7 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
8 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
9 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
12 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
13 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]