1 Grádicsok éneke, Dávidtól. Örvendezek, mikor mondják nékem: Menjünk el az Úr házába!

2 Ott álltak a mi lábaink a te kapuidban, oh Jeruzsálem!

3 Jeruzsálem, te [szépen] épült, mint a jól egybeszerkesztett város!

4 A hová feljárnak a nemzetségek, az Úrnak nemzetségei, bizonyságul Izráelnek, az Úr nevének tiszteletére.

5 Mert ott ülnek az ítélõszékek, Dávid házának székei.

6 Könyörögjetek Jeruzsálem békességéért; legyenek boldogok a téged szeretõk!

7 Békesség legyen a te várfalaid között, csendesség a te palotáidban.

8 Atyámfiaiért és barátaimért hadd mondhassam: béke veled!

9 Az Úrnak, a mi Istenünknek házáért hadd kivánhassak jót tenéked!

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.