1 Aki a Felségesnek rejtekében lakozik, a Mindenhatónak árnyékában nyugoszik az.

2 Azt mondom az Úrnak: Én oltalmam, váram, Istenem õ benne bízom!

3 Mert õ szabadít meg téged a madarásznak tõrébõl, a veszedelmes dögvésztõl.

4 Tollaival fedez be téged, és szárnyai alatt lészen oltalmad; paizs és pánczél az õ hûsége.

5 Nem félhetsz az éjszakai ijesztéstõl, a repülõ nyíltól nappal;

6 A dögvésztõl, a mely a homályban jár; a döghaláltól, a mely délben pusztít.

7 Elesnek mellõled ezeren, és jobb kezed felõl tízezeren; és hozzád nem is közelít.

8 Bizony szemeiddel nézed és meglátod a gonoszoknak megbüntetését!

9 Mert [azt mondtad] te: Az Úr az én oltalmam; a Felségest választottad a te hajlékoddá:

10 Nem illet téged a veszedelem, és csapás nem közelget a sátorodhoz;

11 Mert az õ angyalainak parancsolt felõled, hogy õrizzenek téged minden útadban.

12 Kézen hordoznak téged, hogy meg ne üssed lábadat a kõbe.

13 Oroszlánon és áspiskígyón jársz, megtaposod az oroszlánkölyköt és a sárkányt.

14 Mivelhogy ragaszkodik hozzám, megszabadítom õt, felmagasztalom õt, mert ismeri az én nevemet!

15 Segítségül hív engem, ezért meghallgatom õt; vele vagyok háborúságában: megmentem és megdicsõítem õt.

16 Hosszú élettel elégítem meg õt, és megmutatom néki az én szabadításomat.

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.