1 Provérbios de Salomão:

O filho sábio alegra a seu pai,

mas o filho insensato é a tristeza de sua mãe.

2 Os tesouros da impiedade

de nada aproveitam;

mas a justiça

livra da morte.

3 O Senhor não deixa

o justo passar fome,

mas rechaça a aspiração dos perversos.

4 O que trabalha com mão

displicente empobrece,

mas a mão dos diligentes

enriquece.

5 O que ajunta no verão

é filho ajuizado,

mas o que dorme na sega

é filho que envergonha.

6 Bênçãos há

sobre a cabeça do justo,

mas a violência cobre

a boca dos perversos.

7 A memória do justo é abençoada,

mas o nome dos perversos

apodrecerá.

8 O sábio de coração

aceita os mandamentos,

mas o insensato de lábios

ficará transtornado.

9 Quem anda em sinceridade,

anda seguro;

mas o que perverte

os seus caminhos

ficará conhecido.

10 O que acena com os olhos causa dores,

e o tolo de lábios

ficará transtornado.

11 A boca do justo

é fonte de vida,

mas a violência cobre

a boca dos perversos.

12 O ódio excita contendas,

mas o amor cobre

todos os pecados.

13 Nos lábios do entendido

se acha a sabedoria,

mas a vara é para as costas

do falto de doutrina.

14 Os sábios entesouram

a sabedoria;

mas a boca do tolo

o aproxima da ruína.

15 Os bens do rico são

a sua cidade forte,

a pobreza dos pobres

a sua ruína.

16 A obra do justo conduz à vida,

o fruto do perverso,

ao pecado.

17 O caminho para a vida é

daquele que guarda a instrução,

mas o que deixa

a repreensão comete erro.

18 O que encobre o ódio

tem lábios falsos,

e o que divulga má fama é um insensato.

19 Na multidão de palavras

não falta pecado,

mas o que modera

os seus lábios é sábio.

20 Prata escolhida é

a língua do justo;

o coração dos perversos

é de nenhum valor.

21 Os lábios do justo

apascentam a muitos,

mas os tolos morrem

por falta de entendimento.

22 A bênção do Senhor

é que enriquece;

e não traz consigo dores.

23 Para o tolo,

o cometer desordem

é divertimento;

mas para o homem entendido

é o ter sabedoria.

24 Aquilo que o perverso

teme sobrevirá a ele,

mas o desejo dos justos

será concedido.

25 Como passa a tempestade,

assim desaparece o perverso,

mas o justo tem

fundamento perpétuo.

26 Como vinagre para os dentes,

como fumaça para os olhos,

assim é o preguiçoso

para aqueles que o mandam.

27 O temor do Senhor

aumenta os dias,

mas os perversos terão

os anos da vida abreviados.

28 A esperança dos justos é alegria,

mas a expectação

dos perversos perecerá.

29 O caminho do Senhor é

fortaleza para os retos,

mas ruína para os que

praticam a iniquidade.

30 O justo nunca jamais será abalado,

mas os perversos não

habitarão a terra.

31 A boca do justo

jorra sabedoria,

mas a língua da perversidade

será cortada.

32 Os lábios do justo sabem o que agrada,

mas a boca dos perversos,

só perversidades.

1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své. 2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti. 3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí. 4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje. 5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí. 6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost. 7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí. 8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne. 9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude. 10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne. 11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost. 12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení. 13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna. 14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření. 15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření. 16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu. 17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí. 18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest. 19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest. 20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí. 21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají. 22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení. 23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží. 24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh. 25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý. 26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají. 27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají. 28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne. 29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost. 30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi. 31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude. 32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.