1 Filho meu,

se aceitares as minhas palavras,

e esconderes contigo

os meus mandamentos,

2 Para fazeres o teu ouvido

atento à sabedoria;

e inclinares o teu coração

ao entendimento;

3 Se clamares por conhecimento,

e por inteligência alçares a tua voz,

4 Se como a prata a buscares

e como a tesouros

escondidos a procurares,

5 Então entenderás

o temor do Senhor,

e acharás o conhecimento de Deus.

6 Porque o Senhor dá a sabedoria;

da sua boca é que vem o conhecimento

e o entendimento.

7 Ele reserva a verdadeira

sabedoria para os retos.

Escudo é para os que

caminham na sinceridade,

8 Para que guardem as veredas

do juízo. Ele preservará

o caminho dos seus santos.

9 Então entenderás

a justiça,

o juízo, a equidade

e todas as boas veredas.

10 Pois quando a sabedoria

entrar no teu coração,

e o conhecimento for

agradável à tua alma,

11 O discernimento te guardará

e a inteligência te conservará;

12 Para te afastar do mau caminho,

e do homem que fala

coisas perversas;

13 Dos que deixam

as veredas da retidão,

para andarem

pelos caminhos escusos;

14 Que se alegram

de fazer mal,

e folgam com as perversidades dos maus,

15 Cujas veredas são tortuosas

e que se desviam

nos seus caminhos;

16 Para te afastar

da mulher estranha,

sim da estranha que

lisonjeia com suas palavras;

17 Que deixa o guia da sua mocidade

e se esquece

da aliança do seu Deus;

18 Porque a sua casa se

inclina para a morte,

e as suas veredas

para os mortos.

19 Todos os que se dirigem

a ela não voltarão

e não atinarão

com as veredas da vida.

20 Para andares

pelos caminhos dos bons,

e te conservares

nas veredas dos justos.

21 Porque os retos

habitarão a terra,

e os íntegros permanecerão nela.

22 Mas os ímpios serão arrancados da terra,

e os transgressores serão dela exterminados.

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe; 2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti; 3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li; 4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí: 5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš; 6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost. 7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti, 8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá. 9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré, 10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí. 11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě, 12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené, 13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých, 14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších, 15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých; 16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí, 17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná; 18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její; 19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života; 20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal. 21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní; 22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.