1 O filho sábio atende

à instrução do pai;

mas o escarnecedor

não ouve a repreensão.

2 Do fruto da boca

cada um comerá o bem,

mas a alma dos prevaricadores

comerá a violência.

3 O que guarda a sua boca

conserva a sua alma,

mas o que abre muito

os seus lábios se destrói.

4 A alma do preguiçoso deseja,

e coisa nenhuma alcança,

mas a alma dos diligentes se farta.

5 O justo odeia a palavra de mentira,

mas o ímpio faz vergonha

e se confunde.

6 A justiça guarda ao que é

de caminho certo,

mas a impiedade

transtornará o pecador.

7 Há alguns que se fazem de ricos,

e não têm coisa nenhuma,

e outros que se fazem de pobres

e têm muitas riquezas.

8 O resgate da vida de cada

um são as suas riquezas,

mas o pobre não

ouve ameaças.

9 A luz dos justos alegra,

mas a candeia

dos ímpios se apagará.

10 Da soberba só

provém a contenda,

mas com os que se aconselham

se acha a sabedoria.

11 A riqueza de procedência

vã diminuirá,

mas quem a ajunta com o próprio

trabalho a aumentará.

12 A esperança adiada

desfalece o coração,

mas o desejo atendido é árvore de vida.

13 O que despreza

a palavra perecerá,

mas o que teme o mandamento

será galardoado.

14 A doutrina do sábio é

uma fonte de vida para se

desviar dos laços da morte.

15 O bom entendimento favorece,

mas o caminho

dos prevaricadores é áspero.

16 Todo prudente procede

com conhecimento,

mas o insensato espraia a sua loucura.

17 O que prega

a maldade cai no mal,

mas o embaixador fiel é saúde.

18 Pobreza e afronta virão

ao que rejeita a instrução,

mas o que guarda

a repreensão será honrado.

19 O desejo que se

alcança deleita a alma,

mas apartar-se do mal é

abominável para os insensatos.

20 O que anda com os sábios

ficará sábio,

mas o companheiro

dos tolos será destruído.

21 O mal perseguirá

os pecadores,

mas os justos serão

galardoados com o bem.

22 O homem de bem deixa uma herança

aos filhos de seus filhos,

mas a riqueza do pecador

é depositada para o justo.

23 O pobre, do sulco da terra,

tira mantimento em abundância;

mas há os que se consomem

por falta de juízo.

24 O que não faz uso

da vara odeia seu filho,

mas o que o ama,

desde cedo o castiga.

25 O justo come até saciar sua alma,

mas o ventre dos ímpios

passará necessidade.

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání. 2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky. 3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde. 4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne. 5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje. 6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka. 7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho. 8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání. 9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne. 10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost. 11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho. 12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života. 13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude. 14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá. 16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství. 17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství. 18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude. 19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého. 20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude. 21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým. 22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému. 23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost. 24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce. 25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.