1 Balança enganosa é

abominação para o Senhor,

mas o peso justo é o seu prazer.

2 Em vindo a soberba,

virá também a afronta;

mas com os humildes

está a sabedoria.

3 A sinceridade dos íntegros os guiará,

mas a perversidade

dos transgressores os destruirá.

4 De nada aproveitam

as riquezas no dia da ira,

mas a justiça livra da morte.

5 A justiça do sincero

endireitará o seu caminho,

mas o perverso

pela sua falsidade cairá.

6 A justiça dos virtuosos os livrará,

mas na sua perversidade

serão apanhados os iníquos.

7 Morrendo o homem perverso

perece sua esperança,

e acaba-se a expectação

de riquezas.

8 O justo é libertado

da angústia,

e vem o ímpio para o seu lugar.

9 O hipócrita com a boca

destrói o seu próximo,

mas os justos se libertam

pelo conhecimento.

10 No bem dos justos exulta a cidade;

e perecendo os ímpios,

há júbilo.

11 Pela bênção dos homens

de bem a cidade se exalta,

mas pela boca

dos perversos é derrubada.

12 O que despreza o seu próximo

carece de entendimento,

mas o homem entendido se mantém calado.

13 O mexeriqueiro revela o segredo,

mas o fiel de espírito

mantém o assunto em oculto.

14 Não havendo sábios conselhos,

o povo cai,

mas na multidão

de conselhos há segurança.

15 Decerto sofrerá

severamente aquele que fica

por fiador do estranho,

mas o que evita

a fiança estará seguro.

16 A mulher graciosa

guarda a honra

como os violentos

guardam as riquezas.

17 O homem misericordioso

faz o bem à sua alma,

mas o cruel prejudica o seu corpo.

18 O ímpio faz obra falsa,

mas para o que

semeia justiça

haverá galardão fiel.

19 Como a justiça

encaminha para a vida,

assim o que segue o mal

vai para a sua morte.

20 Abominação ao Senhor

são os perversos

de coração,

mas os de caminho sincero

são o seu deleite.

21 Ainda que junte as mãos,

o mau não ficará impune,

mas a semente dos justos

será liberada.

22 Como joia de ouro

no focinho de uma porca,

assim é a mulher formosa

que não tem discrição.

23 O desejo dos justos é

tão somente para o bem,

mas a esperança dos ímpios

é criar contrariedades.

24 Ao que distribui mais

se lhe acrescenta,

e ao que retém mais do que é justo,

é para a sua perda.

25 A alma generosa prosperará

e aquele que atende

também será atendido.

26 Ao que retém o trigo

o povo amaldiçoa,

mas bênção haverá

sobre a cabeça do que o vende.

27 O que cedo busca o bem,

busca favor,

mas o que procura o mal,

esse lhe sobrevirá.

28 Aquele que confia

nas suas riquezas cairá,

mas os justos reverdecerão

como a folhagem.

29 O que perturba a sua casa

herdará o vento,

e o tolo será servo

do sábio de coração.

30 O fruto do justo é árvore de vida,

e o que ganha almas é sábio.

31 Eis que o justo recebe na terra a retribuição;

quanto mais o ímpio e o pecador!

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu. 2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost. 3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je. 4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti. 5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný. 6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají. 7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí. 8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho. 9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají. 10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování. 11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno. 12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí. 13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc. 14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců. 15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest. 16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží. 17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své. 18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své. 20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu. 21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho. 22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu. 23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv. 24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě. 25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen. 26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává. 27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej. 28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou. 29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému. 30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý. 31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?