1 Não presumas do dia de amanhã,
porque não sabes
o que o dia trará.
2 Que um outro te louve,
e não a tua própria boca;
o estranho, e não os teus lábios.
3 A pedra é pesada,
e a areia é espessa;
porém a ira do insensato
é mais pesada que ambas.
4 O furor é cruel
e a ira impetuosa,
mas quem poderá enfrentar a inveja?
5 Melhor é a repreensão franca
do que o amor encoberto.
6 Leais são as feridas
feitas pelo amigo,
mas os beijos do inimigo
são enganosos.
7 A alma farta pisa
o favo de mel,
mas para a alma faminta
todo amargo é doce.
8 Qual a ave que vagueia
longe do seu ninho,
tal é o homem que anda
vagueando longe da sua morada.
9 O óleo e o perfume
alegram o coração;
assim o faz a doçura do amigo
pelo conselho cordial.
10 Não deixes o teu amigo,
nem o amigo de teu pai;
nem entres na casa de teu irmão no dia
da tua adversidade;
melhor é o vizinho
perto do que o irmão longe.
11 Sê sábio, filho meu,
e alegra o meu coração,
para que tenha alguma coisa que
responder àquele que me desprezar.
12 O avisado vê o mal
e esconde-se;
mas os simples passam
e sofrem a pena.
13 Quando alguém fica
por fiador do estranho,
toma-lhe até a sua roupa,
e por penhor àquele
que se obriga
pela mulher estranha.
14 O que, pela manhã de madrugada,
abençoa o seu amigo em alta voz,
lho será imputado por maldição.
15 O gotejar contínuo
em dia de grande chuva,
e a mulher contenciosa,
uma e outra são semelhantes;
16 Tentar moderá-la será como deter o vento,
ou como conter o óleo dentro da sua mão direita.
17 Como o ferro com ferro se aguça,
assim o homem afia
o rosto do seu amigo.
18 O que cuida da figueira
comerá do seu fruto;
e o que atenta
para o seu senhor será honrado.
19 Como na água o rosto
corresponde ao rosto,
assim o coração do homem ao homem.
20 Como o inferno
e a perdição nunca se fartam,
assim os olhos do homem
nunca se satisfazem.
21 Como o crisol é para a prata,
e o forno para o ouro,
assim o homem é
provado pelos louvores.
22 Ainda que repreendas o tolo
como quem bate o trigo com a mão
de gral entre grãos pilados,
não se apartará dele a sua estultícia.
23 Procura conhecer o estado
das tuas ovelhas;
põe o teu coração sobre os teus rebanhos,
24 Porque o tesouro não
dura para sempre;
e durará a coroa
de geração em geração?
25 Quando brotar a erva,
e aparecerem os renovos,
e se juntarem as ervas dos montes,
26 Então os cordeiros
serão para te vestires,
e os bodes
para o preço do campo;
27 E a abastança do leite
das cabras para o teu sustento,
para sustento da tua casa
e para sustento das tuas servas.
Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese. 2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji. 3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé. 4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí? 5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné. 6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího. 7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká. 8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého. 9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní. 10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký. 11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá. 12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. 13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho. 14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude. 15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě; 16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude. 17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého. 18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude. 19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku. 20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. 21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho. 22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho. 23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá. 24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu. 25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor. 26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci. 27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.