1 Vale mais ter um bom nome

do que muitas riquezas;

e o ser estimado é melhor

do que a riqueza e o ouro.

2 O rico e o pobre

se encontram;

a todos o Senhor os fez.

3 O prudente prevê o mal,

e esconde-se;

mas os simples passam

e acabam pagando.

4 O galardão da humildade

e o temor do Senhor são riquezas,

honra e vida.

5 Espinhos e laços há

no caminho do perverso;

o que guarda a sua alma

retira-se para longe dele.

6 Educa a criança no caminho

em que deve andar;

e até quando envelhecer

não se desviará dele.

7 O rico domina sobre os pobres

e o que toma emprestado

é servo do que empresta.

8 O que semear a perversidade

segará males;

e com a vara da sua própria

indignação será extinto.

9 O que vê com bons

olhos será abençoado,

porque dá do seu pão ao pobre.

10 Lança fora o escarnecedor,

e se irá a contenda;

e acabará a questão

e a vergonha.

11 O que ama a pureza de coração,

e é amável de lábios,

será amigo do rei.

12 Os olhos do Senhor

conservam o conhecimento,

mas as palavras do iníquo

ele transtornará.

13 Diz o preguiçoso:

Um leão está lá fora;

serei morto no meio das ruas.

14 Cova profunda é a boca

das mulheres estranhas;

aquele contra quem o Senhor se irar,

cairá nela.

15 A estultícia está ligada

ao coração da criança,

mas a vara da correção

a afugentará dela.

16 O que oprime ao pobre para se

engrandecer a si mesmo,

ou o que dá ao rico,

certamente empobrecerá.

17 Inclina o teu ouvido

e ouve as palavras dos sábios,

e aplica o teu coração

ao meu conhecimento.

18 Porque te será agradável

se as guardares

no teu íntimo,

se aplicares todas

elas aos teus lábios.

19 Para que a tua confiança

esteja no Senhor,

faço-te sabê-las hoje,

a ti mesmo.

20 Porventura não te escrevi excelentes coisas,

acerca de todo conselho

e conhecimento,

21 Para fazer-te saber

a certeza das palavras

da verdade,

e assim possas responder

palavras de verdade

aos que te consultarem?

22 Não roubes ao pobre,

porque é pobre,

nem atropeles na porta o aflito;

23 Porque o Senhor defenderá

a sua causa em juízo,

e aos que os roubam

ele lhes tirará a vida.

24 Não sejas companheiro

do homem briguento

nem andes com o colérico,

25 Para que não aprendas

as suas veredas,

e tomes um laço

para a tua alma.

26 Não estejas entre os que se comprometem,

e entre os que ficam

por fiadores de dívidas,

27 Pois se não tens com que pagar,

deixarias que te

tirassem até a tua cama

de debaixo de ti?

28 Não removas os antigos

limites que teus pais fizeram.

29 Viste o homem diligente na sua obra?

Perante reis será posto;

não permanecerá

entre os de posição inferior.

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato. 2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin. 3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. 4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život. 5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich. 6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní. 7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. 8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane. 9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému. 10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost. 11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá. 12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací. 13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit. 14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam. 15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho. 16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi. 17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému. 18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých. 19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho. 20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění, 21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali? 22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně. 23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim. 24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj, 25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou. 26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy. 27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou? 28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji. 29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.