1 Palavras do rei Lemuel, a profecia que lhe ensinou a sua mãe.
2 Como, filho
meu? E como,
filho do meu ventre? E como,
filho dos meus votos?
3 Não dês às mulheres a tua força,
nem os teus caminhos
ao que destrói os reis.
4 Não é próprio dos reis, ó Lemuel,
não é próprio dos reis beber vinho,
nem dos príncipes
o desejar bebida forte;
5 Para que bebendo,
se esqueçam da lei,
e pervertam o direito
de todos os aflitos.
6 Dai bebida forte ao que
está prestes a perecer,
e o vinho aos amargurados
de espírito.
7 Que beba, e esqueça
da sua pobreza,
e da sua miséria
não se lembre mais.
8 Abre a tua boca a favor do mudo,
pela causa de todos que são
designados à destruição.
9 Abre a tua boca;
julga retamente;
e faze justiça aos pobres e aos necessitados.
10 Mulher virtuosa quem
a achará? O seu valor
muito excede ao de rubis.
11 O coração do seu marido
está nela confiado;
assim ele não necessitará de despojo.
12 Ela só lhe faz bem, e não mal,
todos os dias da sua vida.
13 Busca lã e linho,
e trabalha de boa
vontade com suas mãos.
14 Como o navio mercante,
ela traz de longe o seu pão.
15 Levanta-se, mesmo à noite,
para dar de comer aos da casa,
e distribuir a tarefa das servas.
16 Examina uma propriedade
e adquire-a;
planta uma vinha
com o fruto de suas mãos.
17 Cinge os seus lombos de força,
e fortalece os seus braços.
18 Vê que é boa a sua mercadoria;
e a sua lâmpada não
se apaga de noite.
19 Estende as suas mãos ao fuso,
e suas mãos pegam na roca.
20 Abre a sua mão ao pobre,
e estende as suas mãos
ao necessitado.
21 Não teme a neve na sua casa,
porque toda
a sua família está
vestida de escarlata.
22 Faz para si cobertas de tapeçaria;
seu vestido é de seda e de púrpura.
23 Seu marido é
conhecido nas portas,
e assenta-se
entre os anciãos da terra.
24 Faz panos de linho fino
e vende-os,
e entrega cintos aos mercadores.
25 A força e a honra
são seu vestido,
e se alegrará com o dia futuro.
26 Abre a sua boca com sabedoria,
e a lei da beneficência
está na sua língua.
27 Está atenta
ao andamento da casa,
e não come o pão da preguiça.
28 Levantam-se seus filhos
e chamam-na bem-aventurada;
seu marido também,
e ele a louva.
29 Muitas filhas têm procedido virtuosamente,
mas tu és, de todas,
a mais excelente!
30 Enganosa é a beleza
e vã a formosura,
mas a mulher que teme ao Senhor,
essa sim será louvada.
31 Dai-lhe do fruto das suas mãos,
e deixe o seu próprio
trabalho louvá-la nas portas.
Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho. 2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých? 3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále. 4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného, 5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených. 6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha, 7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více. 8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti, 9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného. 10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její. 11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku. 12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého. 13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma. 14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj. 15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým. 16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici. 17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá. 18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její. 19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno. 20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému. 21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní. 22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její. 23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země. 24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci. 25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní. 26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím. 27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí. 28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji, 29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky. 30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude. 31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.