1 Ma Filistise ɔsa ma makpakpɛ̃dze kanya i Soko i Yuda karɔ̃ ame. Mabara kasɛkɔ̃ i Efes Damim, ngbegɔ mpia i Soko gu Azeka ndɛ̃. 2 Saul gu Israel makpakpɛ̃dze ɔsakanya ne mabara kasɛkɔ̃ i Ela Kagbolomi ame. Ne ka maya i ngɔi maledza so gɔ maakpɛ̃ kakpã ku ma Filistise. 3 Ma Filistise ɔwe i kabemi kawɛ̃ iso fiɛ Israel mabi ana ɔwe i kamama iso, kagbolomi ɔwe i ma ndɛ̃.
4 Kaɖeisoi ga marɔ sɔ Goliat fiɛ ɔbɔrɛ i Gat ɔmagɛ̃ ame i ma Filistise kasɛkɔ̃ ɔbɔrɛ ɔya. Ɔkɔlɛ lɛ meta itɛ awe. 5 Ɔsu ayiwa ibɔraikoto ɔtɔme fiɛ ɔpia ayiwa igbegbekpirafɔra nɛ mabara kuwolobai masia iso gɔ ne kukereme ɔɖe kilo siru-ikɔdzɛ. 6 Ɔpia ayiwa akpiraifɔra i ngba fiɛ ɔsu ayiwa ikpɔrɔ ɔsia i imɔiti iso. 7 Ɔla ifele siare gɔ ne ɔdziri ɔse lɛ katiwedze ɔre awe, fiɛ ne ibɔrata inyaĩ ɔrɔrã ɔɖe lɛ kilo ikɔdzɛ. Nwɔ lola ɔ̃ ikpirafɔra ɔsɛ ɔɖe wũ katɔ̃.
8 Goliat ɔya ne ɔlakulu ɔɣere Israel makpakpɛ̃dze makpakpa sɔ, "Be ɔso miɔba miaya sɔ miakpɛ̃ kakpã? Filistise loɖe, mi ne Saul masande miɖe. Miɖi ɔturi ɔwɛ̃ si ɔba i wũ kɔrɛ i ngbe. 9 Si ɔba ɔ̃akpɛ̃gu me fiɛ ɔɖoe me ne, boakpese mi masande, ɣɛɛ si loɖe wũ iso fiɛ loɖoe wũ ne, miakpese bo masande misumu bo." 10 Ne kere Filistise ɔɣɛ sɔ, "Nɔme ne nto loyigu Israel makpakpɛ̃dze atsiĩdze! Miɖi ɔturi ɔrere i mi ndɛ̃ si bokpɛ̃." 11 Gɔ Saul gu Israel mabi ɔɖuɖu ɔnɔ nnɛ i Filitise ɔɣɛ ne, manigã fiɛ mati makpakpa.
12 Kiniɔ ne David ɖe ɔrɛrɛ̃ wɔ marɔ sɔ Yese, Efratse wɔ lobɔrɛ i Betlehem i Yuda karɔ̃ ame ɔbibirɛrɛĩ Yese ɔwe mabibirɛrɛĩ fafarana. I saul ɔwi ame ne Yese ɔɔsɛ katɔ̃ i akɔ ame fiɛ ɔ̃ɔbe. 13 Yese mabirɛrɛĩkpakpa itɛ ɔsiai Saul makɛlɛ kakpã ame. Kpakpare loɖe Eliab, ɔnyɔare loɖe Abinadab, fiɛ ɔtɛare nɖe Samax. 14 David loɖe kosore, makpakpare itɛ ɔɖuɖu ɔsiai Saul, 15 ɣɛɛ David ɔwe ɔla ɔ̃asɛ ɔkpese: Ɔwi ɔmɔi ne ɔsɛ Saul kasɛkɔ̃ fiɛ ɔwi ɔmɔi ne ɔnyɔ ɔ̃ ɔse masɛrɛ iso i Betlehem.
16 Filistise ɔla ɔ̃abɔrɛ ɔba ɔ̃aya i katɔ̃ kaya gu kutsuɛ biara itã ayi sina.
17 Iyi iwɛ̃ Yese ɔɣere ɔ̃ ɔbi David sɔ, "Su atitabi sea lita sinyɔ-inyɔ gu boɖoboɖo akuri aweo wagbe, si apɛsiwa akɛlɛgu fɔ manyiibirɛrɛĩ i ma kasɛkɔ̃. 18 Su inyɛndu kuboi kuweo kɛlɛgu ma ikuri tɔ̃ɖedze. Nyɔ kumɛgɔ i fɔ manyiibirɛrɛĩ se si aba aaɣere me ngbɔ ise ma. 19 Mapiagu Saul gu Israel makpakpɛ̃dze ɔɖuɖu mato makpɛ̃ kakpã ku ma Filistise i Ela Kagbolomi ame."
20 Kaya tutuutu ne David ɔnyua masɛrɛ ɔpia i masɛrɛnyoisose ɔwɛ̃ nrɔɔ̃ ame, ɔpia ato fiɛ ɔɣo ɔri lɛ Yese ɔɣere wũ. Ɔbo i kasɛkɔ̃ ku ɔwi wɔ i makpakpɛ̃dze ɔɣo kakpã ame ɔri maaya i ma nsɛkɔ̃ fiɛ kakpã kulu to. 21 Si ibara ne Israel makpakpɛ̃dze gu ma Filistise mare ka maɣɛgu so i kanɔsɔ̃. 22 David ɔnyua ɔ̃ ara ɔsɛ i nwɔ nto ɔnyɔ ara iso, ɔtere ɔkɛlɛ ngbegɔ i makpakpɛ̃dze ka maɣɛ ɔsɛ ɔ̃akpa ɔ̃ manyiibirɛrɛĩ anya. 23 Gɔ ɔto ɔɖeika ku ma ne, Filistise Goliat ga lobɔrɛ i Gat, ɔsɛ ɔbɔrɛ i ɔ̃ makpakpɛ̃dze kasɛ ɔya, ne ɔlakulu lɛ kumɛgɔ ɔla ɔ̃abara i aɣiãra ame ne David ɔnɔ ne. 24 Si Israel makpakpɛ̃dze ɔnya Goliat ne, ma ɔɖuɖu sɛ mati makpakpa ku ifɔ̃ marui matere i ɔ̃ kɔrɛ.
25 Kiniɔ ne Israel maturi ɔla maɔɣere so sɔ, "Minyɔ kumɛgɔ i ɔrɛrɛ̃ wɔgbe sɛ ɔbɔbɔrɛ ɔba ɔ̃aya! Ɔsɛ ɔbɔrɛ ɔyigu Israel kaɖe atsiĩdze. Igara to ɔ̃atã ɔturi wɔ loaɖoe ɔrɛrɛ̃ wɔgbe karana siare. Ɔto ɔ̃asu ɔ̃ ɔbibirɔ̃gomi ɔtã wũ ɔyiri fiɛ ɔ̃ iyomaturi iisibatã toto i Israel kaɖe ame."
26 Ne David ɔkarɛ makpakpɛ̃dze ma nɣɛ i ɔ̃ kɔrɛ sɔ, "Be maabara matã ɔrɛrɛ̃ wɔ loaɖoe Filistise wɔgbe si ɔɖi kunuarɛ gɔgbe i Israel kaɖe iso? Nna nɖe Filistise ɣɔsɔrɛdze fiɛ ɔ̃ala ɔ̃atia Ɣaa wɔ mba ngbã makpakpɛ̃dze?"
27 Ne ɔso maledza nnɛ mala maɔɣɛ iɣere wũ maɣɛ sɔ, "Ne nɖe nnɛ maabara matã ɔrɛrɛ̃ wɔ loaɖoe wũ ne."
28 Ɣɛɛ gɔ Eliab, David ɔnyiibirɛrɛĩ kpakpare ɔnɔ ɔto ɔɖegu makpakpɛ̃dze ika ne, sikpã ɔmɔɛ̃ wũ gbaã. Ne ɔkarɛ sɔ, "Be ɔso aba i ngbe? Nna anyua masɛrɛ kɛkɛĩ mamɔ asɛ i fafuĩ ame? Loɣe kumɛgɔ afɔ so aɖe gu kumɛgɔ ɔtile pia i fɔ ɔtu ame, ɔba aba si aanyɔ kakpã."
29 David ɔtã mmuai sɔ, "Be loɔbara kiniɔ? Ne ɔso loibawo ika ɔɖe kere?" 30 Kere ne ɔpɛ ɔfiriki ɔsɛ ɔkɛlɛ ɔturi mama kɔrɛ ɔsɛ ɔ̃akarɛ itɔ̃me nɛmɔ ame ne, ne makpakpɛ̃dze mamɔ ɔtã wũ mmuai lɛ ɔkpɛ ɖeakatɔ̃ ne. 31 Nnɛ i David ɔɣɛ ne manɔ masɛ maaɣere Saul, ne Saul ɔtã sɔ makɔ wũ mabɔ i ɔ̃ kɔrɛ.
32 David ɔɣere Saul sɔ, "Kuwɛ̃ daaɖaa so i Filistise wɔgbe iti, fɔ ɔɖabo to ɔ̃asɛ ɔ̃akpɛ̃gu wũ."
33 Saul ɔtã mmuai sɔ, "David, aibawo ɔsɛ aakpɛ̃gu Filistise wɔgbe, kaporoporoi kere aɖe, fiɛ ɔ̃ ne kpãrɛrɛĩ ɔɖe ta ɔ̃ siporoporoi ame."
34 Ɣɛɛ David ɔɣere Saul sɔ, "Fɔ ɔɖabo ne ɔ̃ ɔse masɛrɛ ɔsɛ ɔnyɔ iso. Ɔwi ɔrere si dzata ɣee iketeke ɔba iamɔɛ̃ sɛrɛ i ma ikuri ame ne, 35 nsɛ losiai wũ ku ikpo lofɔ sɛrɛ loɖi i ɔ̃ kanya ame. Si ɔpɛ ɔfiriki si ɔbo me iso ne, nsɛ lomɔɛ̃ wũ ku siwɛrɛ̃, fiɛ nsɛ lowuĩ wũ ikpo loɖoe. 36 Fɔ ɔɖabo ɔɔɖoe dzata gu iketeke; Filistise ɣɔsɔrɛdze wɔgbe to ɔ̃ase lɛ ma ndɛ̃ ɔwɛ̃ kere awe, alasɔ ɔtia Ɣaa wɔ mba ngbã makpakpɛ̃dze. 37 Bosate wɔ loɖi me i dzata mirɔĩ gu iketeke mirɔĩ ame, to ɔ̃aɖi me ɔbɔrɛgu i Filistise wɔgbe nrɔɔ̃ ame."
Saul ɔɣere David sɔ, "Kɛlɛ, Bosate si ɔwegu-ɔ."
38 Ne Saul ɔsu ɔ̃ mɔmɔ kakpã arapia ɔpia David. Ɔsu igbegbekpirafɔra arapia ɔpia wũ fiɛ ka ɔtɔmedza wũ ayiwa ikoto. 39 Ne David ɔtɔ Saul ipɛmi ɔmatãra i arapia iso ne ɔsɛ ɔkiki ɔnyɔ alasɔ wã iso karabara iimatã wũ.
Ɔɣere Saul sɔ, "Loibawo ɔkɛlɛgu ara wagbe i wũ iso, alasɔ wã iso karabara iimatã me." Ne ɔso ɔɖi wã ɔsɛ. 40 Ne ɔsu ɔ̃ mabɔikɔdze ɔsɛdziri ɔto i ɔ̃ kɔrɔ̃ ame, ɔɖi ata pɔlɔpɔlɔa aru i kaworei ame, ne ɔsu wã ɔpia i ɔ̃ masɛrɛnyɔisose akpo kame, ɔsu iwɛĩpɛa ɔto i kɔrɔ̃ fiɛ ɔtsɛ isɛ ikɛlɛ Filistise kɔrɛ isɛ.
41 Ɔwi wɔgbe ame ne Filistise, ku nwɔ lola ɔ̃ akpiraifɔra ɔwe i ɔ̃ katɔ̃ fiɛ ka ɔsɛ ɔto ɔbore ɔbo David. 42 Filistise ɔnyɔ David ɔsese ne ɔnya sɔ kaporoporoi kere ɔɖe, ɔrɛtɛ fiɛ ɔre situri. Ne ɔso ɔnyɔ David pupurii. 43 Ɔɣere David sɔ, "Kpɛkpɛ loɖe ɔso ato sidziri ato aba i wũ kɔrɛ? Ne Filistise ɔgbarĩ David ku ɔ̃ aɣɔ. 44 Ne Filistise ɔɣere David sɔ , "Ba i ngbe, si loasu fɔ sosina lotã kurodzai gu kuputubɔi!"
45 David ɔɣere Filistise sɔ, "Ato aba i wũ iso ku ipɛmi gu ifele gu ikpɔrɔ, ɣɛɛ mme nto loba i fɔ iso i Bosate Ɔlesate, Israel makpakpɛ̃dze Ɣaa, nwɔ atia iyere ame. 46 Nɔme ne, Bosate to ɔ̃asu-ɔ ɔpia i wũ nrɔɔ̃ ame fiɛ lowuĩ-ɔ ira loɖe i karɔ̃ fiɛ loatu-ɔ iti. Nɔme ame ne, loasu ma Filistise makpakpɛ̃dze makpia lotã ɔwiri ame kurodzai gu kuputubɔi. Iyɔ kayiiso ɔɖuɖu aatsue sɔ Ɣaa mɔmɔ pia i Israel. 47 Mma ɔɖuɖu losakanya i ngbe to maatsue sɔ iiɖe ipɛmi ɣee ifele i Bosate sɛ ɔsu ɔɖi maturi; alasɔ kakpã ne Ɣaa kare kaɖe, fiɛ ɔto ɔ̃asu mi ɔɖuɖu ɔpia i bo nrɔɔ̃ ame."
48 Gɔ i Filistise sɛ ɔto ɔbore ɔbo wũ si ɔbo wũ iso kere ne, David ɔtere mala ɔkɛlɛ katɔ̃ gɔ ɔ̃asarɛgu wũ. 49 Ɔpia kɔrɔ̃ i ɔ̃ akpo ame ɔɖi ita, ɔpia ne i iwɛĩpɛa ame ɔfuĩdza ɔwuĩ Filistise i itɔ̃gbo. Ita ɔwã ibo i itɔ̃gbo ame, ne ɔrɔ ɔkɔlɛ anɔ ɔfu i karɔ̃ ne.
50 Ne ɔso David ɔɖe Filistise iso ala iwɛĩpɛa gu ita; ɔ̃ila ipɛmi ɣɛɛ ɔwuĩ Filistise ɔfere i karɔ̃ ɔɖoe wũ.
51 David ɔtere ɔsɛ ɔya i ɔ̃ kɔrɛ. Ne ɔmɔɛ̃ Filistise ipɛmi ɔɖi i ne ɔyuɛ ame ne. Gɔ ɔɖoe wũ kama ne, ɔtu ɔ̃ iti ɔɖi ku ipɛmi.
Ɔwi wɔ i ma Filistise ɔnya sɔ ma kpãrɛrɛĩ siare ɔɔkpi ne, mapɛ mafiriki marui matere. 52 Ne Israel gu Yuda makpakpɛ̃dze ɔbɔrɛ maya ku kulu matere masiai ma Filistise ta Gat kabɔrɛnya ikɛlɛ gu Ekron kuyogodɔ̃ kanya. Makpikpi mafere i ɔri ita i Saraim ikɛlɛ Gat gu Ekron. 53 Gɔ Israel makpakpɛ̃dze ɔɔtere masiai ma Filistise fiɛ maɔkpese ne, mabodza ma Filistise ara i ma kasɛkɔ̃.
54 David ɔsu Filistise iti ɔbɔ Yerusalem; ɔsu Filistise akpakpɛ̃ra ɔsɛ i ɔ̃ mɔmɔ ikpayo ame.
55 Gɔ Saul to ɔnyɔ David sɛ ɔto ɔkɛlɛ ɔ̃asarɛgu Filistise ne, ɔkarɛ Abner wɔ loɖe makpakpɛ̃dzekpakpa sɔ, "Abner, nna ɔbirɛrɛĩ nɖe ɔporoporoi wɔmɔ?"
Abner ɔtã mmuai sɔ, "O igara, lokã sɔ loiɣe."
56 Ne igara ɔɣɛ sɔ, "Karɛ nɔ sɔ nna ɔbirɛrɛĩ ɔɖe."
57 Ku David ikpese iba gɔ ɔ̃ɔɖoe Filistise ne, Abner ɔkɔ wũ ɔbɔ Saul anɔ, gɔ David to Filistise iti i kɔrɔ̃ ame.
58 Saul ɔkarɛ sɔ, "Ɔrɛrɛĩ, nna ɔbi aɖe?
David ɔtã mmuai sɔ, "Fɔ ɔɖabo Yese wɔ lobɔrɛ i Betlehem ɔbi loɖe."