Jó 17

1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem. 2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé. 3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá. 4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš. 5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou. 6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm, 7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni. 8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude. 9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více. 10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého. 11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého. 12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností. 13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. 14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy. 15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří? 16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.

Ka Īnoi a Hopa mō te Oranga Ngākau

1 "Kua pau tōku manawa, mōtī rawa ōku rā,

kua rite te urupā mōku.

2 He pono he hunga tāwai ēnei kei ahau,

ā, kei roto tonu tōku kanohi i ā rātou whakakārangitanga.

3 "Tēnā rā, hōmai he punga,

ko koe tonu hei whakakapi tūranga mōku;

ko wai hei papaki ringa ki ahau?

4 Kua hunā hoki e koe tō rātou ngākau kei mōhio;

nā reira e kore koe e whakaneke ake i a rātou.

5 Ko te tangata e whāki ana i ōna hoa, he mea mō te utu,

ko ngā kanohi tonu o āna tamariki e hemo.

6 "Kua meinga hoki ahau e ia hei hahani mā ngā iwi;

ā, kua waiho mārakerake ahau hei whakaetietinga.

7 Kua atarua tōku kanohi i te tangi, rite tonu ki te ātārangi ōku wāhi katoa.

8 Ka mīharo te hunga tika ki tēnei,

ā, ka whakaoho te tangata harakore i a ia anō hei whakahē i te atuakore.

9 Otiia, ka mau te tangata tika ki tōna ara,

ā, ko te tangata ringa mā ka neke haere ake te kaha.

10 "Ko koutou katoa ia, tahuri, anga mai nei,

e kore hoki tētahi tangata mahara e kitea e ahau i roto i a koutou.

11 Kua pahemo ōku rā, motumotuhia ake ōku whakaaro i whakatakoto ai,

tae noa ki ngā whakaaro o tōku ngākau.

12 Ko te pō kua meinga e rātou hei ao;

‘Ko te mārama,’ e kī ana rātou, ‘e tata tonu ana ki te pōuri.’

13 Ki te titiro ahau i te rēinga hei whare mōku;

mehemea kua whārikitia, e ahau tōku moenga ki te pōuri;

14 mehemea kua karanga ahau ki te pirau, ‘Ko koe tōku pāpā’;

ki te iro rānei, ‘Ko koe tōku whaea, tōku tuahine!’

15 Kei hea rā he tūmanakohanga atu mōku?

Ā, ko tāku e tūmanako atu ai ko wai e kite?

16 Ka riro ki raro ki ngā taha o te rēinga,

ina whai okiokinga i roto i te puehu."