Jó 34

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte. 3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu. 4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého. 5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou. 6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění. 7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu? 8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými? 9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu. 10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost. 11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal. 12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu. 13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek? 14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal, 15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil. 16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých. 17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš? 18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní? 19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni. 20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou. 21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje. 22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti. 23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl. 24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich. 25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají. 26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném, 27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili, 28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá. 29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně, 30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu. 31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším. 32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc. 33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv. 34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne, 35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná. 36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým, 37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

Ka Kauwhau a Erihu mō te Tika o te Atua

1 I kōrero anō hoki a Erihu, i mea:

2 "Whakarongo ki āku kupu, e te hunga whakaaro nui;

kia whai taringa ki ahau, e te hunga mōhio.

3 E whakamātau ana hoki te taringa i te kupu,

e pērā ana me tā te māngai ki te reka o te kai.

4 Ko tā tātou e whiriwhiri ai mā tātou ko te mea tika;

kia mōhiotia hoki e tātou, e tēnei, e tēnei, ko te aha te mea pai.

5 "Kua mea nei hoki a Hopa, ‘He tika tāku,

ā, kua whakapeaua kētia e te Atua te whakawā mōku;

6 ahakoa kei ahau te tika ka kīia ahau he tangata teka;

e kore e mahu tōku werohanga, ahakoa kāhore ōku hē.’

7 Ko wai te tangata e rite ki a Hopa,

me te mea he wai te tāwai e inumia ana e ia?

8 Kua uru nei ki te tira o ngā kaimahi i te hē,

ā, e haere tahi ana me ngā tāngata kikino.

9 Kua mea hoki ia, ‘Kāhore he painga ki te tangata

ki te āhuareka atu ia ki te Atua.’

10 "Nō reira whakarongo mai ki ahau, e ngā tāngata ngākau mōhio;

e kore rawa te Atua e mahi i te kino;

e kore, rawa hoki te Kaha Rawa e mahi i te hē.

11 Ka utua hoki e ia te tangata mō tāna mahi,

ka rite hoki ki tō te tangata ara ngā mea e whakawhiwhia e ia ki a ia.

12 Tika rawa, e kore te Atua e kino,

e kore anō hoki te Kaha Rawa e whakaputa kē i te whakawā.

13 Nā wai ia i mea hei kaitirotiro mō te whenua?

Nā wai hoki i whakatakoto ngā tikanga mō te ao katoa?

14 Ki te anga mai tōna ngākau ki te tangata,

ki te kohia atu e ia ki a ia tōna wairua me tōna manawa;

15 ka hemo ngātahi ngā kikokiko katoa,

ā, ka hoki anō te tangata ki te puehu.

16 "Nā, ki te mea he ngākau mōhio tōu, whakarongo ki tēnei;

kia whai taringa mai ki te reo o āku kupu.

17 E whai kīngitanga rānei tētahi kotahi e kino ana ki te tika?

E whakakino rānei koe ki te tangata tika, kaha hoki?

18 E tau ana rānei te mea atu ki te kīngi, ‘He weriweri koe’?

ki ngā rangatira rānei, ‘He kino koutou’?

19 Kia iti rawa iho ki a ia e kore nei e whakapai ki te kanohi o ngā rangatira,

e kore nei e hira ake tōna pai ki te hunga whai rawa i ngā rawakore?

Nō te mea he mahi rātou katoa nā ōna ringa.

20 Kīhai i aha kua mate rātou;

kua mate i waenganui pō; ka wiri te iwi, ka pahemo atu,

ka riro te hunga nunui, kāhore hoki he ringa.

21 "Kei runga hoki i ngā ara o te tangata ōna kanohi,

ā, kitea ana e ia ōna hīkoinga katoa.

22 Kāhore he pōuri, kāhore he ātārangi o te mate

e piri ai ngā kaimahi i te kino.

23 E kore hoki e nui atu i te tika te mea e whakawahā e ia ki te tangata,

e haere ai ia ki te aroaro o te Atua ki te whakawā.

24 Ka wāwāhia e ia ngā tāngata nunui, tē mōhiotia ngā ara,

ā, whakatūria ake ētahi atu i muri i a rātou.

25 Nā, e mōhio ana ia ki ā rātou mahi,

ā, hurihia ake rātou e ia i te pō, ā, mongamonga noa rātou.

26 He hunga kino rātou, pākia iho e ia i te tirohanga a te tangata;

27 mō rātou i tahuri kē i te whai i a ia,

kīhai hoki i whakaaro ki tētahi o ōna ara –

28 nā rātou hoki i puta ai te tangi a te rawakore ki a ia,

ā, rongo ana ia ki te tangi a te hunga e tūkinotia ana.

29 Ki te meinga e ia kia āta noho, ko wai hei whakararuraru?

Ā, ki te hunā e ia tōna kanohi, ko wai e kite i a ia?

Ahakoa i meatia ki te iwi, ki te tangata rānei, rite tonu.

30 Kore ake te whakapono kore e whai kīngitanga,

kore ake te iwi e māhangatia.

31 "Kua mea atu rānei ki te Atua,

‘Kua pēhia ahau e te whiu;

e kore ahau e mahi i te hē ā muri nei?

32 Ko te mea kīhai i kitea e ahau māu e whakaatu mai ki ahau;

ki te mea i mahi ahau i te hē, ka mutu tāku.’

33 Kia rite rānei tāna utu ki tāu e mea ai,

i whakakāhoretia ai e koe?

Māu te whiriwhiri, kāhore māku;

nā, māu e kōrero mai tāu i mōhio ai.

34 "Ka kōrero mai ngā tāngata ngākau mahara ki ahau,

āe rā, ngā tāngata whakaaro nui e whakarongo ana ki ahau,

35 ‘Kāhore he mātauranga o Hopa i a ia i kōrero rā,

kāhore hoki he mahara i roto i āna kupu.’

36 He pai me i whakamātauria a Hopa ā te mutunga rā anō,

mō āna kupu i whakahokia mai nei e ia,

he mea i rite ki ā ngā tāngata kikino.

37 E tāpiritia ana hoki e ia te tutū ki runga ki tōna hara,

kei te pakipaki ia i ōna ringa i waenganui i a tātou,

ā, whakanuia ana e ia āna kupu ki te Atua."