Jó 4

1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.

Te Whakawhitinga Kōrero Tuatahi

1 Kātahi a Eripāta Temani ka oho, ka mea:

2 "Ki te anga mātou ki te kōrero ki a koe, e pōuri rānei koe?

Otirā, e taea e wai te pēhi te kupu?

3 Nanā, he tokomaha i whakaakona e koe;

nāu hoki i whakakaha ngā ringa kahakore.

4 Ara ana i āu kupu te tangata e hinga ana;

nāu hoki i kaha ai ngā turi kua piko.

5 Ināianei kua tae mai ki a koe, ā, e hemo ana koe;

e pā ana ki a koe, ohorere ana koe.

6 He teka ianei kei tōu wehi ki te Atua he okiokinga whakaaro mōu?

Kei te tapatahi o ōu huarahi he tūmanakohanga, mōu?

7 "Maharatia rā, ko wai o ngā tāngata harakore i huna?

I ngaro rānei ki hea te hunga tika?

8 Ko tāku hoki tēnei i kite ai, ko te hunga e parau ana i te hē,

e rui ana i te raruraru, ko ia rā anō tā rātou e kokoti ai.

9 Hunā ana rātou e te hā o te Atua,

mōtī iho rātou i te hau o tōna riri.

10 Ko te hāmama o te raiona, ko te reo o te raiona tutū,

ko ngā niho o ngā kūao raiona, whati ana.

11 Ngaro ana te raiona kātua i te kore kai,

ā, marara noa atu ngā kūao a te raiona.

12 "Nā, i kawea pukutia mai he kōrero ki ahau,

ā, kapohia ana e tōku taringa he kōmuhumuhu.

13 I ngā whakaaroaronga, nō ngā kite o te pō,

i te mea ka au iho te moe a te tangata,

14 ka pā te wehi ki ahau, me te ihiihi,

ā, wiri ana ōku wheua katoa.

15 Nā, ka tika atu he wairua i tōku aroaro,

tutū ana ngā huruhuru o tōku kikokiko.

16 Tū ana ia,

otiia kīhai ahau i mōhio ki tōna mata.

He āhua te mea i tōku aroaro;

tū puku ana; nā, ka rongo ahau i te reo e kī ana:

17 ‘He nui atu rānei te tika o te tangata i tō te Atua?

He nui atu rānei i tō tōna Kaihanga te mā o te tangata?

18 Nanā, kāhore rawa ia e whakawhirinaki ki āna pononga;

ā, ki tāna, he hē kei āna anahera.

19 Tērā atu tō te hunga e noho ana i roto i ngā whare uku,

he puehu tō rātou tūranga;

mongamonga kau rātou i te aroaro o te pūrehurehu.

20 I waenganui o te ata, o te ahiahi, ka whakangaromia rātou;

hunā ana rātou ake tonu atu, tē ai tētahi hei whakaaro atu.

21 Kāhore rānei tō rātou taura here tēneti i motuhia i roto i a rātou?

Mate ana rātou, kāhore hoki he mātauranga.’ "