Jó 2

1 I stalo se opět jednoho dne, že když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně, aby se postavil před Hospodinem. 2 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji. 3 I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha, a varující se zlého, a že po dnes trvá v upřímnosti své, ačkoli jsi ty mne popudil proti němu, abych jej hubil bez příčiny. 4 A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Kůži za kůži, a všecko, což má člověk, dá za sebe samého. 5 Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se kostí jeho, a masa jeho, nebude-liť v oči zlořečiti tobě. 6 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, v moci tvé buď, a však zachovej ho při životu. 7 Protož vyšed Satan od tváři Hospodinovy, ranil Joba nežitem nejhorším, od zpodku nohy jeho až do vrchu hlavy jeho, 8 Tak že vzal střepinu, aby se jí drbal, usadiv se v popele. 9 I řekla jemu žena jeho: Ještě vždy trváš v své upřímnosti? Zlořeč Bohu a umři. 10 Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými. 11 Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem tom zlém, kteréž přišlo na něj, přišli jeden každý z místa svého: Elifaz Temanský, a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, na tom zůstavše spolu, aby přijdouce k němu, politovali ho a těšili jej. 12 Kteříž pozdvihše očí svých zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihše hlasu svého, plakali, a roztrhše jeden každý roucho své, házeli prachem nad hlavy své zhůru. 13 A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí, a žádný k němu nepromluvil slova; nebo viděli, že se velmi rozmohla bolest jeho.

Ka Whakamātautauria anō e Hātana a Hopa

1 He rā anō ka haere mai ngā tama a te Atua, kia tū i te aroaro o Ihowā, ā, ka haere mai hoki a Hātana i roto i a rātou ki te aroaro o Ihowā tū ai. 2 Nā, ka mea a Ihowā ki a Hātana, "I haere mai koe i hea?"

Anō rā ko Hātana ki a Ihowā, "I te kōpikopiko, i te hāereere i te whenua."

3 Nā, ka mea a Ihowā ki a Hātana, "Kua mahara rānei tōu ngākau ki tāku tangata, ki a Hopa? Kāhore he rite mōna i te whenua, he tangata ngākau tapatahi, he tika, e wehi ana i te Atua, e mawehe ana i te kino; ū tonu anō hoki tōna tapatahitanga, ahakoa e whakaoho ana koe i ahau ki te hē mōna, kia whakangaromia noatia ia."

4 Nā, ka utua e Hātana tā Ihowā, ka mea ia, "He kiri mō te kiri; āe rā, ko ngā mea katoa hoki a te tangata ka hoatu hei utu mōna kia ora. 5 Engari kia totoro atu tōu ringa, kia pā ki tōna wheua, ki ōna kikokiko, inā, ka kanga ia i a koe ki tōu aroaro."

6 Nā, ka mea a Ihowā ki a Hātana, "Nanā, kei tōu ringa ia; otiia kia tūpato kei mate rawa ia."

7 Heoi, ka haere atu a Hātana i te aroaro o Ihowā; patua iho e ia a Hopa ki te whēwhē kino i te kapu o tōna waewae, ā tae noa ki tōna tumuaki. 8 Nā, ka mau ia ki tētahi maramara rīhi hei waru i a ia, ā, noho ana i roto i te pungarehu.

9 Kātahi tāna wahine ka mea ki a ia, "Ka ū tonu koia koe ki tōu tapatahitanga? Kangā te Atua, ka mate ai."

10 Anō rā ko ia ki a ia, "Rite tonu tō kupu ki te kupu a tētahi o ngā wāhine kūware. Ha! Kia whiwhi tātou ki te pai i te Atua, ā, kia kaua e whiwhi ki te kino?"

I tēnei katoa kīhai i hara ngā ngutu o Hopa.

Ka Haere mai ngā Hoa o Hopa

11 Nā, i te rongonga o ngā hoa tokotoru o Hopa ki tēnei aituā katoa i pā nei ki a ia, ka haere mai rātou i tōna wāhi, i tōna wāhi, a Eripāta Temani, a Pirirara Huhi, a Topara Naamati. He mea whakarite hoki nā rātou ki a rātou anō kia haere mai ki te tangi ki a ia, ki te whakamārie i a ia. 12 Nā, i te marangatanga o ō rātou kanohi i tawhiti, ā, kīhai rātou i mōhio ki a ia, nā, kua ara tō rātou reo, tangi ana; haea ana tōna koroka, tōna koroka, ruia iho e rātou he puehu ki runga ki ō rātou māhunga, he mea ākiri atu whaka te rangi. 13 Heoi, noho ana rātou i tōna taha ki te whenua, e whitu ngā rā, e whitu ngā pō, kīhai hoki i puaki he kupu a tētahi ki a ia; i kite hoki rātou he nui rawa tōna pōuri.