Jó 11

1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl: 2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane? 3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil. 4 Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma. 5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě, 6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou. 7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš? 8 Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš? 9 Delší jest míra její než země, a širší než moře. 10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati? 11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl? 12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený. 13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš; 14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti: 15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš. 16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš. 17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš. 18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš. 19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou. 20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.

Ka Tika te Whiunga i te Hē o Hopa

1 Anō rā ko Topara Naamati, i mea ia:

2 "Kaua rānei hei whakautua te tini o ngā kupu,

ā, e whakatikaia rānei te tangata ngutu hohoro?

3 Mā āu kupu whakapehapeha rānei e nohopuku ai ngā tāngata,

ā, ina tāwai koe, kaua rānei he tangata e mea i a koe kia whakamā?

4 E mea ana hoki koe, ‘He tino tika tāku whakaako,

ā, he mā ahau ki ōu kanohi.’

5 Auē, me i kōrero te Atua,

me i puaki mai ōna ngutu ki te whakahē i a koe!

6 Me i whakaaturia mai e ia ki a koe ngā mea ngaro o te mātauranga,

te huhua o ngā ara o tāna mahi!

Nā, kia mātau koe: he iti iho i ōu hē tā te Atua e tango nei i a koe.

7 "Ina whakatakina e koe,

e kitea rānei e koe te Atua?

E tino kitea rawatia rānei e koe te Kaha Rawa?

8 Kei te rangi te tiketike; ka pēhea koe?

Hōhonu iho i te rēinga; ko te aha e mōhiotia e koe?

9 Ko tōna takoto, roa atu i te whenua,

whānui atu i te moana.

10 "Ki te mea ka haukotia e ia, ka hereherea rānei,

ka whakawākia rānei, mā wai ia e ārai?

11 E mōhio ana hoki ia ki ngā tāngata teka noa;

ā, e kite ana ia i te hē, ahakoa e kore e whakaaroa e ia.

12 Otiia, ko te mea whakaarokore nei,

ko te tangata kāhore rawa ōna hinengaro,

āe rā, tō te tangata rite i tōna whānautanga kei te kūao kāihe mohoao.

13 "Ki te whakatikaia e koe tōu ngākau,

ā, ka wherahia ōu ringa ki a ia;

14 ki te mea he hē kei tōu ringa,

whakamataratia atu, kaua hoki te kino e noho ki ōu tapenākara.

15 He pono ko reira ara ai tōu mata, tē ai he ira;

āe, ka ū hoki koe, tē ai he wehi.

16 Tērā hoki koe e wareware ki tōu māuiui;

ā, e maharatia e koe ānō ko ngā wai kua rere atu.

17 Ā, ko tōu ora tērā e mārama kē atu i tō te poutūmārōtanga o te rā;

ā, ahakoa e pōuri anō, ka rite ki te ata.

18 Ka tatū ōu whakaaro, nō te mea ka whai tūmanakohanga atu;

āe, ka rapu koe i tētahi taha ōu, i tētahi taha, ā, ka takoto mārire koe.

19 E takoto iho anō koe, tē ai he kaiwhakawehi;

he tokomaha anō hoki e whai kia paingia e koe.

20 Ka poko ia ngā kanohi o te hunga kino,

kore ake he rerenga mō rātou;

ko tā rātou e tūmanako atu ai ko te hemonga."