Jó 22

1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná? 3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své? 4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou? 5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým. 6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel. 7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba. 8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl. 9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla. 10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý, 11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě. 12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké. 13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil? 14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází. 15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní? 16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich. 17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí? 18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne). 19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim, 20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň. 21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré. 22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém. 23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých, 24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir. 25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou. 26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své, 27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš. 28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo. 29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní. 30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.

Te Whakawhitinga Kōrero Tuatoru

1 Anō rā ko Eripāta Temani, i mea ia:

2 "E whai pai anō rānei te Atua i te tangata?

He pono e whai pai te tangata i a ia anō ki te mea he ngākau mōhio tōna.

3 He oranga ngākau rānei ki te Kaha Rawa tōu tika?

Hei taonga rānei ki a ia, ki te meinga e koe ōu ara kia tino tika?

4 "He wehi rānei nōu i a ia i whakahē ai ia i a koe,

i whakawā ai i a koe?

5 He teka ianei he nui tōu hē?

Kāhore hoki he pito whakamutunga o ōu kino.

6 I tangohia noatia hoki e koe ngā mea a tōu teina hei taunaha,

huia ana e koe ngā kākahu o te hunga e noho tahanga ana.

7 Kīhai i whakainumia e koe ki te wai te hunga ngenge;

kaiponuhia ana e koe he taro ki te hunga e matekai ana.

8 Ko te tangata mārohirohi, i a ia te whenua;

ko te tangata hōnore, noho ana ia i reira.

9 Ko ngā pouaru, ungā rawakoretia atu ana e koe,

whatiwhatiia ana ngā ringa o ngā pani.

10 Nā reira, karapotia pūtia ana koe e ngā māhanga,

raruraru ana koe i te wehi pā whakarere;

11 i te pōuri rānei, e kore ai koe e kite;

ā, nui atu te wai e taupoki nā i a koe.

12 "He teka ianei kei te wāhi tiketike o te rangi te Atua?

Tirohia atu anō hoki a runga o ngā whetū, tō rātou teitei!

13 Ā, e mea nā koe, ‘He aha tā te Atua e mōhio ai?’

E puta mai rānei tāna whakawā i roto i te kapua pōuri?

14 Ko tōna wāhi ngaro ko ngā kapua mātotoru, tē kite ia;

kei te taiāwhio anō ia i ngā rangi.

15 Ka mau tonu rānei koe ki te ara ō mua,

i haerea rā e ngā tāngata kikino?

16 I kapohia atu nei i te mea kāhore anō i rite ō rātou rā;

tāhoroa ana tō rātou tūranga anō he awa.

17 I mea nei ki te Atua, ‘Mawehe atu i a mātou’;

ā, ‘He aha e taea e te Kaha Rawa mō mātou?’

18 Heoi, i whakakīia e ia ō rātou whare ki ngā mea papai,

ko te whakaaro ia o te hunga kino e matara atu ana i ahau.

19 "E kite ana te hunga tika, ā, koa ana;

kataina iho rātou e te hunga harakore,

20 me te kī, ‘He pono kua haukotia te hunga i tahuri mai ki a tātou,

pau ake i te ahi te toenga o rātou.’

21 "Waiho ia hei hoa mōu, kātahi koe ka āta noho;

mā reira ka tae mai ai te pai ki a koe.

22 Tahuri mai rā ki te ture a tōna māngai,

rongoātia hoki āna kupu ki roto ki tōu ngākau.

23 Ki te hoki koe ki te Kaha Rawa, tērā koe e hangā;

ki te nekehia atu e koe te kino kia mamao i ōu tēneti.

24 Ā, ka whakapūranga koe i tāu taonga ki te puehu,

te kōura o Ōpira ki waenga i ngā kōhatu o ngā awa;

25 ā, ko te Kaha Rawa hei taonga mōu,

hei hiriwa utu nui ki a koe.

26 Ko reira hoki koe āhuareka ai ki te Kaha Rawa,

ā, ka ara ake tōu mata ki te Atua.

27 Ka īnoi anō koe ki a ia, ā, ka whakarongo mai ia ki a koe;

ka whakamanā anō e koe āu kupu taurangi.

28 Ka whakatakotoria hoki e koe he tikanga,

ā, ka whakapūmautia ki a koe;

ka whiti anō te mārama ki runga ki ōu ara.

29 Ki te makā koe e rātou ki raro, ka kī koe,

‘Tēnei anō he whakaarahanga ake’;

ka whakaorangia anō e ia te ngākau whakaiti.

30 Ka whakaorangia e ia te tangata ahakoa ehara i te harakore;

āe rā, ka whakaorangia ia e te mā o ōu ringa."