Jó 5

1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš? 2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost. 3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka: 4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl. 5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových. 6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída. 7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají. 8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou, 9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není, 10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole, 11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením, 12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho, 13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá. 14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni. 15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka. 16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá. 17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej. 18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí. 19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé. 20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče. 21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla. 22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské. 23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě. 24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš. 25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská. 26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým. 27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.

Ka Whakatika tonu a Eripata

1 "Tēnā rā, karanga; ka whakaō rānei tētahi ki a koe?

Ā, ka anga atu koe ki a wai o te hunga tapu?

2 E patua ana hoki te kūware e te āritarita,

e whakamatea ana te whakaarokore e te hae.

3 I kite ahau i te kūware e hou ana ōna pakiaka;

kitea rawatia ake kua kangā e ahau tōna nohoanga.

4 Kei tawhiti atu āna tama i te ora,

mongamonga noa rātou i te kūwaha,

kāhore hoki he kaiwhakaora.

5 Ko āna hua ka kainga e te tangata matekai,

ka riro i a ia ahakoa i roto i te tātarāmoa,

ā, ka hāmama te māhanga ki ō rātou rawa.

6 Nā, e kore te hē e puta ake i te puehu,

e kore anō te raruraru e tupu ake i te oneone;

7 i whānau te tangata ki te raruraru,

tōna rite kei ngā korakora e rere nei whakarunga.

8 "Ko ahau ia ka rapu i tā te Atua;

me tuku atu tāku kōrero ki te Atua.

9 E mahi nei i ngā mea nunui e kore nei e taea te rapu atu,

i ngā mea whakamīharo e kore nei e taea te tatau.

10 E hōmai nei i te ua ki te mata o te whenua,

e unga nei i te wai ki te mata o ngā pārae;

11 e whakanoho nei i te hunga iti ki te wāhi tiketike,

ā, whakanekehia ake ana te hunga pōuri ki te ora.

12 E haukoti nei i ngā whakaaro o te hunga tinihanga,

tē taea e ō rātou ringa tā rātou i mea ai.

13 Mau ake i a ia te hunga whakaaro i tō rātou tinihanga:

pororaru iho ngā whakaaro o te hunga kotiti kē.

14 I te awatea nei, tūtaki ana rātou ki te pōuri;

whāwhā ana rātou i te poutūmārōtanga, ānō ko te pō.

15 Otiia, e whakaorangia ana e ia te rawakore i te hoari, i tō rātou māngai,

i te ringa anō o te tangata kaha.

16 Ka ai anō he tūmanakohanga atu mō te ware;

kokopi tonu ia te māngai o te kino.

17 "Nanā, ka hari te tangata e ākona ana e te Atua;

nā, kaua e whakahāwea ki te papaki a te Kaha Rawa.

18 He whakamamae hoki tāna, he takai anō;

e patu ana ia, ā, ko ōna ringa anō hei whakaora.

19 E ono ngā matenga e whakaora ai ia i a koe;

ahakoa e whitu, e kore te hē e pā ki a koe.

20 I te matekai ka hokona koe e ia kei mate;

i te tatauranga anō, kei pāngia e te hoari.

21 Ka huna koe i te whiu a te arero,

e kore anō koe e wehi i te whakangaromanga ina tae mai.

22 E kata anō koe ki te whakangaromanga rāua ko te hemokai;

e kore hoki koe e wehi i ngā kīrehe o te whenua.

23 Nō te mea ka takoto tāu kawenata ki ngā kōhatu o te pārae;

ka mau anō tā koutou rongo ko ngā kīrehe o te pārae.

24 Ka mōhio anō koe e tū ana tōu tēneti i te āionuku,

ka hāereere anō koe ki tōu nohoanga, tē ai he hara.

25 Ka mōhio anō koe he nui ōu uri,

he pērā anō tōu whānau me te tarutaru o te whenua.

26 Ka āta rite ōu tau ina tae koe ki te urupā,

ka pērā anō me te pūranga wīti e hikitia ake ana i tōna wā e rite ai.

27 "Nanā, tēnei, he mea rapu nā mātou, ko te mea tika hoki ia;

whakarangona mai, ka mōhio iho hei pai mōu."