Jó 21

1 A odpovídaje Job, řekl: 2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás. 3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se. 4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj? 5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa. 6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza. 7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou? 8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich. 9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich. 10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu. 11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují. 12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky. 13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. 14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme. 15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu? 16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne. 17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém? 18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher? 19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl, 20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil? 21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen? 22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí? 23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný. 24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá. 25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením. 26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou. 27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte. 28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných? 29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte, 30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá? 31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí? 32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane. 33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu. 34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

Tērā e Kore te Hunga Kino e Whakawhiua

1 Anō rā ko Hopa, i mea ia:

2 "Āta whakarongo mai ki tāku kupu,

ā, hei tēnei he kupu whakamārie mai mā koutou.

3 Tukua ahau, ā, ka kōrero hoki ahau;

ā, ka mutu āku kōrero, haere tonu tā koutou tāwai.

4 "Ahau nei, ki te tangata koia tāku amuamu?

Ā, he aha ahau tē manawanui ai?

5 Titiro mai ki ahau, mīharo ai;

kōpania atu te ringa ki te māngai.

6 Mahara kau ahau, ka wehi,

mau pū te wehi o ōku kikokiko.

7 He aha te hunga kino i ora ai, i koroheke ai,

āe, i mārohirohi ai tō rātou kaha?

8 Pūmau tonu ō rātou uri ki tō rātou taha ki tō rātou aroaro,

ā, ko ā rātou whānau kei tā rātou tirohanga atu.

9 Ō rātou whare kei runga i te rangimārie, kāhore he wehi,

kāhore hoki a te Atua patu ki a rātou.

10 E kaha ana tāna pūru ki te ekeeke, kāhore hoki e hē;

ka whānau tāna kau, kāhore hoki he whakatahe.

11 E tukua mai ana e rātou ā rātou kōhungahunga ānō he kāhui hipi,

e pekepeke ana ā rātou tamariki.

12 He hunga hāpai rātou i te timipera, i te hāpa,

e koa ana ki te tangi o te ōkana.

13 Ō rātou rā pau tonu i runga i te āhuareka,

kitea rawatia ake kua heke ki te pō.

14 Koia rātou i mea ai ki te Atua, ‘Mawehe atu i a mātou;

kāhore hoki ō mātou hiahia kia mātau ki ōu ara.

15 He aha rā te Runga Rawa e mahi ai mātou ki a ia?

He aha hoki te rawa ki a mātou ki te īnoi ki a ia?’

16 Nanā, kāhore he pai mō rātou i ō rātou ringa ake:

matara atu i ahau te whakaaro o te hunga kino.

17 "Pēhea te maha o ngā matenga o te rama a te hunga kino?

O ngā pānga mai anō hoki o tō rātou aituā ki a rātou?

O te tūwhanga mai a te Atua i ngā mamae i a ia e riri ana?

18 E rite ai rātou ki te kakau wīti i mua i te hau,

ki te pāpapa e kāhakina atu ana e te paroro?

19 E mea ana koutou, ‘E rongoātia ana e te Atua tōna kino hei mea mō āna tamariki.’

Māna e utu tērā ki a ia tonu, kia mōhio ai ia.

20 Tukua kia kite ōna ake kanohi i tōna hunanga,

ā, tukua ia kia inu i te riri o te Kaha Rawa.

21 He aha hoki tana manako ki tōna whare i muri i a ia,

ka poroa hoki ōna marama i waenga?

22 "E whakaako ianei tētahi i te Atua ki te mātauranga?

Ko te kaiwhakawā hoki ia mō te hunga whakakake.

23 Tēnei tangata, mate iho ia, pakari rawa anō hoki ōna kaha,

āta takoto ana āna mea katoa, kāhore hoki he raruraru.

24 Kī tonu ōna ū i te waiū,

ā, e mākūkū ana ōna wheua i te hinu.

25 Mate iho hoki tērā tangata, kawa tonu tōna wairua,

kāhore hoki he pai hei kai māna.

26 Ka takoto ngātahi rāua ki te puehu,

ā, ko te iro hei hīpoki mō rāua.

27 "Nanā, e mōhio ana ahau ki ō koutou whakaaro,

ki tā koutou ngārahu nanakia anō hoki mōku.

28 E kī ana hoki koutou, ‘Kei hea te whare o te rangatira?

Kei hea hoki te tēneti i noho ai te hunga kino?’

29 Kāhore ianei koutou i ui ki te hunga e haere atu ana i te ara?

Kāhore rānei koutou i mōhio ki ā rātou tohu?

30 Kei te rongoā nei hoki te tangata kino mō te rā o te whakangaro;

ka whakaputaina rātou i te rā o te riri.

31 Ko wai e whakaatu i tōna ara ki tōna aroaro?

Ko wai hoki hei hoatu i te utu mō tāna mahi ki a ia?

32 Heoi, ka kawea ia ki te urupā;

kei te pūranga he wāhi mōna.

33 Ka reka ki a ia ngā pōkuru o te awaawa,

ka whai mai anō hoki ngā tāngata katoa i a ia;

e kore nei hoki e taea te tatau te hunga i mua i a ia.

34 "He pēhea rā tā koutou whakamārie tinihanga i ahau,

e toe nā hoki te hē i roto i ā koutou kupu e whakahoki mai nā?"