Salmos 139

A onipresença e a onisciência de Deus

Ao cantor-mor. Salmo de Davi

1 Jeová, tu me *Sl 17.3;44.21;Jr 12.3sondas e conheces.

2 Tu *2Rs 19.27conheces o meu sentar e o meu levantar;

de longe, *Sl 94.11;Is 66.18entendes o meu pensamento.

3 *Jó 14.16;31.4Esquadrinhas a minha vereda e o meu pouso;

estás ciente de todos os meus caminhos.

4 Pois ainda a palavra não está na minha língua,

já tu, Jeová, a *Hb 4.13conheces toda.

5 Por detrás e por diante, me *Sl 34.7;125.2cercas

e *Jó 9.33pões sobre mim a tua mão.

6 Tal *Rm 11.33conhecimento é *Jó 42.3maravilhoso demais para mim;

elevado é, não o posso atingir.

7 *Jr 23.24Para onde me irei do teu Espírito?

Ou para onde fugirei da tua presença?

8 *Am 9.2-4Se eu subir aos céus, lá tu estás;

se eu fizer a minha cama no Sheol, eis *Jó 26.6;Pv 15.11que estás ali.

9 Se eu tomar as asas da alva,

e habitar nas extremidades do mar,

10 ainda lá me *Sl 23.2-3guiará a tua mão,

e me susterá a tua destra.

11 Se eu disser: Certamente, as *Jó 22.13trevas me encobrirão,

e a luz ao redor de mim se tornará noite;

12 até as *Jó 34.22;Dn 2.22trevas não são demasiado escuras para ti,

mas a noite resplandece como o dia.

Para ti, tanto fazem as *1Jo 1.5trevas como a luz.

13 Pois tu *Sl 119.73;Is 44.24formaste os meus rins,

*Jó 10.11entrelaçaste-me no ventre de minha mãe.

14 Graças te darei, pois sou assombrosa e maravilhosamente feito.

*Sl 40.5Maravilhosas são as tuas obras,

e a minha alma o sabe muito bem.

15 Não te era oculta a minha *Jó 10.8-10;Ec 11.5forma,

quando fui feito às ocultas

e primorosamente tecido nas *Sl 63.9profundezas da terra.

16 Os teus olhos viram a minha substância ainda informe;

e no *Sl 56.8teu livro, foram escritos os dias,

todos *Jó 14.5os dias que foram ordenados,

quando nenhum deles ainda existia.

17 Para mim, quão preciosos são os teus *Sl 92.5pensamentos, ó Jeová!

Quão grande é a soma deles!

18 Se eu os contasse, são eles *Sl 40.5mais numerosos do que a areia.

Quando *Sl 3.5acordo, ainda estou contigo.

19 Oxalá que *Is 11.4tirasses a vida ao perverso, ó Deus.

*Sl 6.8;119.115Apartai-vos de mim, *Sl 5.6homens sanguinários.

20 Eles se *Jd 15rebelam malvadamente contra ti,

e os teus inimigos *Êx 20.7;Dt 5.11tomam em vão o teu nome.

21 Não *Sl 26.5;31.6aborreço eu, Jeová, os que te aborrecem?

Não *Sl 119.158abomino eu os que se levantam contra ti?

22 Aborreço-os com ódio completo;

eles se tornaram os meus inimigos.

23 *Sl 26.2Sonda-me, ó Deus, e conhece o meu coração;

*Sl 7.9;Pv 17.3;Jr 11.20;1Ts 2.4prova-me e conhece os meus pensamentos;

24 vê se em mim há algum *Sl 146.9;Pv 15.9;28.10;Jr 25.5;36.3caminho de perversidade

e *Sl 5.8;143.10guia-me pelo *Sl 16.11caminho eterno.

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal. 2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka. 3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi. 4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš. 5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou. 6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu. 7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl? 8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. 9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři: 10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla. 11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne. 12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo. 13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé. 14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně. 15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země. 16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo. 17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa! 18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou. 19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne, 20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé. 21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí? 22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely. 23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má. 24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.