Salmos 58

Davi reprova os ímpios. Deus os castigará e salvará os justos

Ao cantor-mor. Adaptado a al-tasete. Salmo de Davi. Mictão

1 Acaso, proferis a justiça, guardando silêncio?

Acaso, *Sl 82.2julgais com retidão os filhos dos homens?

2 Não! Antes, no coração, *Ml 3.15obrais iniquidades;

na terra, *Sl 94.20;Is 10.1distribuís a violência das vossas mãos.

3 Alienam-se os iníquos *Sl 51.5;Is 48.8desde o nascimento;

apenas nascem, *Sl 53.3desencaminham-se, falando mentiras.

4 Têm peçonha, semelhante à *Sl 140.3;Dt 32.33peçonha da serpente;

são como a cobra surda que tapa os ouvidos,

5 a qual não *Sl 81.11;Jr 8.17ouve a voz dos *Ec 10.11encantadores,

por mais hábil que seja em encantamentos.

6 *Sl 3.7;Jó 4.10Quebra-lhes, ó Deus, os dentes nas suas bocas;

arranca, Jeová, os dentes molares aos leõezinhos.

7 *Sl 112.10;Js 2.11;7.5;Is 13.7;Ez 21.7Disfarçam-se eles como águas que se escoam.

*Sl 64.3Quando se despedem as suas setas, sejam elas como se fossem embotadas!

8 Sejam elas como a lesma, que se derrete e se vai!

Como o *Jó 3.16;Ec 6.3aborto de mulher, que nunca viu o sol!

9 Como *Sl 118.12;Ec 7.6espinheiros que, antes de sentirem as vossas panelas o seu calor,

verdes ou inflamáveis, *Sl 83.15;Jó 27.21;Pv 10.25são arrebatados em um turbilhão!

10 *Sl 32.11;64.10;107.42;Jó 22.19Alegrar-se-á o justo, quando *Sl 91.8;Dt 32.43;Jr 11.20;20.12vir a vingança:

*Sl 68.23Lavará os seus pés no sangue do iníquo.

11 Assim dirão os homens: Na verdade, há *Sl 18.20;19.11;Is 3.10;Lc 6.23,35recompensa para os justos;

na verdade, há um Deus que *Sl 9.8;67.4;75.7;94.2julga na terra.

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. 2 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští? 3 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete. 4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež. 5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své, 6 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného. 7 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine. 8 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí, 9 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce. 10 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou. 11 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. 12 Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.