Salmos 79

A assolação de Jerusalém e a súplica de socorro

Salmo de Asafe

1 Ó Deus, *Lm 1.10as nações entraram *Sl 74.2na tua herança;

profanaram *Sl 74.3,7o teu santo templo,

*2Rs 25.9-10;Jr 26.18;Mq 3.12reduziram Jerusalém a ruínas.

2 Deram *Dt 28.26;Jr 7.33;16.4;19.7;34.20os cadáveres dos teus servos para servirem de pasto às aves do céu,

a carne dos teus santos, aos animais da terra.

3 Derramaram como água o sangue deles em redor de Jerusalém,

e não havia *Jr 14.16;16.4quem lhes desse sepultura.

4 Somos *Sl 44.13;80.6;Dn 9.16feitos o opróbrio dos nossos vizinhos,

o escárnio e a zombaria dos que nos rodeiam.

5 *Sl 13.1;74.1,10;85.5;89.46Até quando, Jeová, estarás tu sempre irado?

Arderá o *Dt 29.20;Ez 36.5;38.19teu zelo *Sl 89.46como fogo?

6 *Sl 69.24;Ez 21.31;Sf 3.8Derrama o teu furor sobre as nações que *1Ts 4.5;2Ts 1.8não te conhecem

e sobre os reinos *Sl 14.4;53.4que não invocam o teu nome.

7 Porque eles *Sl 53.4devoraram a Jacó

*2Cr 36.19;Jr 39.8e devastaram a sua habitação.

8 *Sl 106.6;Is 64.9Não te lembres contra nós das iniquidades de nossos pais;

depressa nos venham *Sl 21.3ao encontro as tuas ternas misericórdias,

pois estamos *Sl 116.6;142.6;Dt 28.43;Is 26.5muito abatidos.

9 *2Cr 14.11Ajuda-nos, ó Deus da nossa salvação, pela glória *Sl 31.3do teu nome;

livra-nos e *Sl 25.11;65.3revela os nossos pecados por amor do teu nome.

10 *Sl 115.2Porque diriam as nações:

Onde está o seu Deus?

Seja, à nossa vista, manifesta entre as nações

*Sl 94.1-2a vingança do sangue que dos teus servos é derramado.

11 Chegue à tua presença *Sl 102.20o suspiro do cativo;

conforme a grandeza do teu poder preserva os que estão destinados à morte.

12 Aos nossos vizinhos, torna-lhes *Sl 35.13;Is 65.6-7;Jr 32.18;Lc 6.38no seio *Gn 4.15;Lv 26.21,28;12.6;Sl 119.164;Pv 6.31;24.16;Is 30.26sete vezes tanto

*Sl 74.10,22o opróbrio com que, Senhor, te hão vituperado a ti.

13 Assim, nós, teu povo e *Sl 74.1;95.7;100.3ovelhas do teu pasto,

*Sl 44.8te daremos graças para sempre;

*Sl 89.1;Is 43.21publicaremos o teu louvor a todas as gerações.

1 Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady. 2 Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským. 3 Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával. 4 Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás. 5 Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé? 6 Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají. 7 Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili. 8 Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni. 9 Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své. 10 Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita. 11 Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných. 12 A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane. 13 My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.