Salmos 74

A assolação do santuário e a súplica para que se lembrasse do seu povo aflito

Masquil de Asafe

1 Ó Deus, por que nos *Sl 44.9;77.7rejeitas para sempre?

Por que se *Sl 18.8;89.46;Dt 29.20acende a tua ira contra *Sl 79.13;95.7;100.3as ovelhas do teu pasto?

2 Lembra-te da tua congregação, que desde a antiguidade *Êx 15.16;Dt 32.6adquiriste,

*Sl 77.15;106.10;Êx 15.13;Is 63.9que remiste para ser a *Dt 32.9;Is 63.17;Jr 10.16;51.19tribo da tua herança;

e do monte *Sl 9.11;68.16Sião, no qual tens habitado.

3 Dirige os teus passos para *Is 61.4as perpétuas ruínas,

para *Sl 79.1todo o mal que o inimigo tem feito no santuário.

4 Os teus adversários *Lm 2.7bramiram no meio da tua assembleia;

puseram *Sl 74.9por sinais as suas próprias *Nm 2.2insígnias.

5 Pareciam homens que, de *Jr 46.22machados alçados,

rompem através de espessa mata de árvores.

6 Agora, a esses *1Rs 6.18,29,32,35lavores de escultura, à uma,

eles os estão despedaçando a machado e martelos.

7 *2Rs 25.9Deitaram fogo ao teu santuário;

*Sl 89.39;Lm 2.2profanaram, derrubando-a até o chão, a morada do teu nome.

8 *Sl 83.4Disseram no seu coração:

Acabemos com eles de uma vez.

Incendiaram todas as casas de Deus na terra.

9 *Sl 78.43Os nossos símbolos, não os vemos;

*1Sm 3.1;Lm 2.9;Ez 7.26;Am 8.11não há mais profeta;

não há entre nós quem saiba *Sl 6.3;79.5;80.4até quando.

10 Até quando, ó Deus, *Sl 44.16;79.12;89.51ultrajará o adversário?

Acaso, *Lv 24.16blasfemará o inimigo o teu nome para sempre?

11 Por que *Lm 2.3retrais a tua mão, a tua destra?

Tira-a do teu seio e *Sl 59.13dá cabo deles.

12 Todavia, Deus é o *Sl 44.4meu Rei desde a antiguidade,

obrando a salvação no meio da terra.

13 Foste tu o que, pela tua força, *Sl 78.13;Êx 14.21dividiste o mar;

*Is 51.9esmigalhaste a cabeça dos *Sl 148.7;Jr 51.34monstros marinhos sobre as águas.

14 Foste tu o que despedaçaste as cabeças do *Sl 104.26;Jó 41.1Leviatã

e o deste por comida aos *Sl 72.9habitantes do deserto.

15 Foste tu o que *Sl 78.15;105.41;114.8;Êx 17.5-6;Nm 20.11;Is 48.21abriste fontes e torrentes;

tu o que fizeste *Sl 114.3;Êx 14.21-22;Js 2.10;3.13secar rios perenes.

16 Teu é o dia, também tua é a noite.

Tu *Sl 104.19;136.7-8;Gn 1.14-18formaste a luz e o sol.

17 Foste tu o que *Dt 32.8;At 17.26determinaste todos os limites da terra;

*Sl 147.16-18o verão e o inverno, tu os fizeste.

18 Lembra-te disso, de como o inimigo tem *Sl 74.10ultrajado a Jeová,

e de como um *Sl 39.8;Dt 32.6povo insensato tem blasfemado o teu nome.

19 Não entregues a alma da *Ct 2.14tua rola a feras;

*Sl 9.18não te olvides para sempre da vida dos teus aflitos.

20 Considera tu a tua *Sl 106.45;Gn 17.7aliança,

pois os *Sl 88.6;143.3lugares tenebrosos da terra estão cheios das moradas de violência.

21 Não volte envergonhado o *Sl 103.6oprimido;

louvem o teu nome o *Sl 35.10;Is 41.17aflito e o necessitado.

22 Levanta-te, ó Deus, *Sl 43.1;Is 3.13;43.26;Ez 20.35pleiteia a tua própria causa;

lembra-te de como o *Sl 74.18insensato te ultraja continuamente.

23 Não te esqueças da gritaria dos teus *Sl 74.10adversários;

*Sl 65.7o tumulto dos que se levantam contra ti sobe continuamente.

1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé? 2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš. 3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni! 4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých. 5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho. 6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají. 7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého. 8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi. 9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane. 10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému? 11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš? 12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země. 13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách. 14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti. 15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké. 16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil. 17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval. 18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal. 19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky. 20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti. 21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé. 22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den. 23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.