Salmos 102

Na sua grande aflição, o salmista recorre a Deus para que restabeleça o seu povo e o reconduza à sua terra

Oração do aflito, quando se acha desfalecido e #Sl 142.2derrama a sua queixa perante Jeová

1 *Sl 39.12;61.1Ouve, Jeová, a minha súplica,

e chegue a ti *Êx 2.23;1Sm 9.16o meu clamor.

2 *Sl 69.17, ref.Não escondas de mim a tua face no dia da minha angústia.

*Sl 31.2Inclina para mim o teu ouvido.

No dia em que eu clamar, *Sl 69.17responde-me depressa.

3 Pois como fumo se *Sl 37.20;Tg 4.14desvanecem os meus dias,

e os meus *Jó 30.30;Lm 1.13ossos ardem como tição.

4 *Sl 90.5-6Ferido e *Sl 37.2;Is 40.7seco está o meu coração como a erva;

*1Sm 1.7;2Sm 12.17;Ed 10.6;Jó 33.20esqueço-me de comer o meu pão.

5 Por causa da voz do meu gemido,

os meus *Jó 19.20;Lm 4.8ossos se me apegam à carne.

6 Sou semelhante *Is 34.11;Sf 2.14ao pelicano no deserto,

chego a ser como a coruja das ruínas.

7 *Sl 77.4Vigio e tornei-me

como um passarinho solitário no telhado.

8 Continuamente, me *Sl 31.11vituperam os meus inimigos;

os que são *At 26.11furiosos contra mim usam o meu nome para *Is 65.15;Jr 29.22lançar maldições.

9 Pois tenho comido cinza como pão

*Sl 42.3;80.5e misturado com lágrimas a minha bebida,

10 *Sl 38.3por causa da tua indignação e da tua ira,

porque, *Jó 27.21;30.22levantando-me, me arrojaste.

11 Os meus dias são *Sl 109.23;Jó 14.2como a sombra que declina,

e eu, como a erva, me *Sl 102.4vou secando.

12 Mas tu, Jeová, *Sl 9.7;10.16;Lm 5.19estás entronizado para sempre.

*Sl 135.13;Êx 3.15E o teu memorial vai de geração em geração.

13 *Sl 12.5;44.26Tu te levantarás e *Is 60.10;Zc 1.12terás compaixão de Sião;

*Sl 119.126pois é tempo de te compadeceres dela, sim, *Sl 75.2;Dn 8.19o tempo marcado já chegou.

14 Porquanto os teus servos amam-lhe até as pedras

e se condoem do seu pó.

15 Assim, *Sl 67.7;1Rs 8.43as nações temerão o nome de Jeová,

*Sl 138.4e todos os reis da terra, a tua glória,

16 quando Jeová *Sl 147.2tiver edificado a Sião,

tiver *Is 60.1-2aparecido na sua glória,

17 tiver *Sl 22.24;Ne 1.6atendido à oração do desamparado

e não tiver desprezado a oração deles.

18 *Dt 31.19;1Co 10.11Ficará isso registrado *Sl 22.30;48.13para a geração vindoura,

*Sl 22.31e um povo que há de ser criado louvará a Jeová.

19 *Sl 14.2;53.2;Dt 26.15Pois olhou desde o alto do seu santuário,

*Sl 33.13desde os céus olhou Jeová para a terra,

20 para ouvir o *Sl 79.11suspiro do encarcerado,

*Sl 146.7para soltar os que são destinados à morte;

21 a fim de que *Sl 22.22declarassem em Sião o nome de Jeová

e o seu louvor, em Jerusalém,

22 quando se ajuntarem *Sl 22.27;86.9;Is 49.22-23;60.3;Zc 8.20-23os povos

e os reinos, para servirem a Jeová.

23 Ele abateu a minha força no caminho,

*Sl 39.5encurtou os meus dias.

24 Eu disse: *Sl 39.13;Is 38.10Deus meu, não me leves no meio dos meus dias;

*Sl 90.2;102.12;Jó 36.26;Hb 1.12os teus anos são por todas as gerações.

25 Desde o princípio, *Gn 1.1;Ne 9.6;Hb 1.10-12lançaste os fundamentos da terra;

*Sl 96.5e os céus são obra das tuas mãos.

26 Eles *Is 34.4;51.6;Mt 24.35;2Pe 3.10;Ap 20.11hão de perecer, mas tu permanecerás;

todos eles se envelhecerão como um vestido;

como roupa os mudarás, e serão mudados.

27 Mas tu és *Is 41.4;43.10;Ml 3.6;Tg 1.17o mesmo, e os teus anos nunca terão fim.

28 *Sl 69.36Os filhos dos teus servos habitarão a terra,

*Sl 89.4e a sua posteridade será estabelecida perante ti.

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. 2 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě. 3 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne. 4 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou. 5 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul. 6 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé. 7 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách. 8 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše. 9 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou. 10 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji, 11 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou. 12 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem. 13 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu. 14 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel. 15 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se, 16 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé, 17 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své, 18 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich. 19 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina, 20 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil, 21 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli, 22 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě, 23 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu. 24 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých, 25 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá, 26 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa. 27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou. 28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. 29 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.