Oração para que os ímpios sejam derribados
1 Por que, ó Jeová, te Sl 22.1conservas afastado?
Por que te Sl 13.1;55.1escondes em tempos de extremidade?
2 O iníquo, na sua Sl 73.6,8arrogância, persegue vivamente ao humilde;
sejam eles Sl 9.16apanhados nos tramas que urdiram.
3 Pois o iníquo se Sl 49.6;94.3-4jacta das Sl 112.10cobiças da sua alma,
e o que é dado à rapina renuncia, Sl 10.13menoscaba a Jeová.
4 Diz, com ar arrogante, o iníquo: Sl 10.13;36.2Ele o não vingará.
Sl 14.1;36.1Que não há Deus são todas as suas cogitações.
5 Sl 52.7Seguros são os seus caminhos em todos os tempos;
Sl 28.5muito acima e longe dele estão os seus juízos.
Quanto a todos os seus adversários, ele os trata com desprezo.
6 Diz no seu coração: Sl 49.11Não serei abalado;
De geração em geração não me virá mal algum.
7 Cheia está a sua Rm 3.14boca de maldição, enganos e Sl 73.8opressão;
Sl 140.3;Jó 20.12debaixo da sua língua, está a injúria e a iniquidade.
8 Fica de Sl 11.2emboscada nas vilas,
nos lugares ocultos Sl 94.6mata ao inocente.
Os seus olhos estão de espreita ao Sl 72.12desamparado.
9 Qual Sl 17.12leão no seu covil, está ele de emboscada em lugar oculto;
Sl 59.3;Mq 7.2está de emboscada para Sl 10.2apanhar o pobre.
Apanha-o e o leva na sua Sl 140.5rede.
10 Agacha-se, curva-se;
assim, os desamparados lhe caem nas garras.
11 Sl 10.4Diz ele no seu coração: Deus já se esqueceu,
Esconde o seu rosto; nunca verá isto.
12 Levanta-te, Jeová; ó Deus, Sl 17.7;Mq 5.9ergue a tua mão;
Sl 9.12não te esqueças do aflito.
13 Por que razão Sl 10.3despreza o iníquo a Deus
e diz no seu coração: Tu não o vingarás?
14 Tu hás, com efeito, visto; porque olhas para o Sl 10.7trabalho e a dor, para o tomares na tua mão.
A ti é que o Sl 22.11desamparado se entrega;
tu tens sido o Sl 68.5amparador do órfão.
15 Sl 37.17Quebra tu o braço do iníquo
e, quanto ao malvado, Sl 140.11esquadrinha tu a sua maldade, até que a descubras de todo.
16 Jeová é Sl 29.10Rei para todo o sempre.
Da sua terra são exterminadas Dt 8.20as nações.
17 Tu, Jeová, tens ouvido o Sl 9.18anelo dos humildes;
tu 1Cr 29.18prepararás o seu coração,
Sl 34.15farás atento o teu ouvido,
18 para fazeres justiça ao Sl 146.9órfão e ao Sl 9.9;74.21oprimido,
a fim de que o homem que é da terra não sirva mais Is 29.20de terror.
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení? 2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí. 3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí. 4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha. 5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká, 6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého. 7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost. 8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje. 9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou. 10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých. 11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky. 12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými. 13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš? 14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník. 15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál. 16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou. 17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ, 18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.