Salmos 73

LIVRO III

A prosperidade dos ímpios faz duvidar da justiça de Deus, mas o seu fim a demonstra

Salmo de Asafe

1 De feito, Deus é *Sl 86.5bom para com Israel,

para com os que são *Sl 24.4;51.10;Mt 5.8puros de coração.

2 Mas, quanto a mim, quase que *Sl 94.18os pés me resvalaram;

pouco faltou que os meus passos escorregassem.

3 Pois eu tinha *Sl 37.1;Pv 23.17inveja dos arrogantes,

vendo a *Sl 37.7;Jr 12.1prosperidade dos perversos.

4 Porque eles não têm apertos;

*Sl 10.5são e robusto é o seu corpo.

5 *Sl 73.12;Jó 21.9Não participam das tribulações humanas,

nem, como os outros homens, *Sl 73.14são flagelados.

6 Por isso, a soberba *Gn 41.42;Pv 1.9os cinge com um colar;

a violência, *Sl 109.18como um vestido, os cobre.

7 Os olhos soltam-lhes *Sl 17.10;Jó 15.27da gordura;

as fantasias da sua mente trasbordam.

8 Eles *Sl 1.1motejam e falam maliciosamente da opressão;

*Sl 17.10;2Pe 2.18;Jd 16falam arrogantemente.

9 Põem nos céus a sua boca,

e a sua língua percorre a terra.

10 Portanto, para tais se desvia tal povo,

que bebe as suas águas *Sl 23.5em abundância,

11 dizendo: *Jó 22.13, ref.Como sabe Deus?

Acaso, há conhecimento no Altíssimo?

12 Eis que *Sl 49.6;52.7tais são os perversos;

e, estando sempre *Jr 49.31;Ez 23.42em segurança, aumentam de opulência.

13 Decerto, *Jó 21.15;34.9;35.3em vão é que tenho purificado o meu coração

e *Sl 26.6lavado as minhas mãos na inocência,

14 pois tenho *Sl 38.6sido afligido de contínuo

e *Sl 118.18;Jó 33.19castigado, toda manhã.

15 Se eu tivesse dito: Proferirei tais palavras,

eis que me teria havido traiçoeiramente para com a *Sl 14.5geração de teus filhos.

16 Quando eu *Ec 8.17pensava para compreender isso,

achei que era tarefa difícil para mim;

17 até que entrei no *Sl 27.4;77.13santuário de Deus

e considerei *Sl 37.38o fim deles.

18 Decerto, tu os colocas em *Sl 35.6lugares escorregadios;

tu os lanças em *Sl 35.8;36.12destruição.

19 Como são levados à *Nm 16.21;Is 47.11destruição num momento!

Ficam de todo consumidos de *Jó 18.11terrores.

20 Como um *Jó 20.8sonho, quando se acorda,

assim tu, ó Senhor, ao *Sl 78.65despertares, *1Sm 2.30desprezarás a imagem deles.

21 Quando o *Jz 10.16meu coração se exacerbava

e *At 2.37sentia retalharem-se-me os rins,

22 eu estava *Sl 49.10;92.6embrutecido e ignorante.

Tornei-me como *Sl 49.20;Jó 18.3;Ec 3.18um animal diante de ti.

23 Todavia, estava eu, *Sl 16.8de contínuo, contigo;

tu me tomaste pela mão direita.

24 *Sl 32.8;48.14;Is 58.11Guiar-me-ás com o teu conselho

e, depois, me *Sl 49.15;Gn 5.24receberás na glória.

25 *Sl 16.2Quem, senão a ti, tenho eu nos céus?

Não há na terra quem eu deseje além de ti.

26 Desfalecem a *Sl 38.10;40.12;84.2;119.81minha carne e o meu coração;

do meu coração, porém, Deus é a fortaleza e *Sl 16.5o meu quinhão, para sempre.

27 Pois eis que hão de *Sl 37.20perecer os que se apartam de ti;

exterminarás a todos os que *Sl 106.39;Êx 34.15;Nm 15.39;Os 4.12;9.1se desviam de ti.

28 Mas, quanto a mim, bom é *Sl 65.4;Hb 10.22;Tg 4.8aproximar-me de Deus;

no Senhor Jeová, ponho o *Sl 14.6;71.7meu refúgio,

para que eu *Sl 40.5;107.22;118.17fale de todas as suas obras.

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce. 2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji, 3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných. 4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich. 5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají. 6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni. 7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce, 8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví. 9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí. 10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá, 11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu? 12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží. 13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám. 14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra. 15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv. 16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno. 17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich. 18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny. 19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami, 20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš. 21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla, 22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou. 23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici. 24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne. 25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi. 26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky. 27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe. 28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.