Salmos 62

Exortação a que se confie somente em Deus

Ao cantor-mor. #Sl 77Segundo Jedutum. Salmo de Davi

1 Somente em Deus *Sl 59.9espera silenciosa a minha alma.

Dele *Sl 37.39vem a minha salvação.

2 Ele só é a minha *Sl 89.26rocha e a minha salvação;

é ele a minha *Sl 62.6alta torre, não serei grandemente abalado.

3 Até quando acometereis vós a um homem,

todos vós para o derrubardes a ele,

como se fosse *Is 30.13uma parede pendida, um muro prestes a cair?

4 Cuidam só em derrubá-lo da sua dignidade;

eles se *Sl 4.2comprazem na mentira;

com a boca *Sl 28.3;55.21bendizem, mas interiormente maldizem. (Selá)

5 *Sl 62.1Espera silenciosa somente em Deus, ó minha alma,

pois dele vem a minha esperança.

6 Ele só é a *Sl 62.2minha rocha e a minha salvação.

É ele a minha alta torre; não serei abalado.

7 De Deus depende a *Sl 85.9minha salvação e a minha glória;

a rocha da minha fortaleza e *Sl 46.1a minha salvação estão em Deus.

8 *Sl 37.3,5;52.8;Is 26.4Confiai nele, ó povo, em todo o tempo;

*Sl 42.4;62.8;1Sm 1.15;Lm 2.19derramai diante dele o vosso coração.

Deus é para nós refúgio. (Selá)

9 Os homens *Sl 49.2de classe baixa são *Sl 39.5;Jó 7.16;Is 40.17vaidade, e os de alta estirpe são *Sl 116.11mentira;

*Is 40.15na balança, subirão;

juntos, são mais leves do que a vaidade.

10 *Is 30.12Não confieis na opressão

e não vos vanglorieis na *Is 61.8;Ez 22.29;Na 3.1rapina.

Se as riquezas aumentarem, não *Sl 49.6;52.7;Jó 31.25;Mc 10.24;Lc 12.15;1Tm 6.10ponhais nelas o coração.

11 Uma vez *Jó 33.14;40.5falou Deus,

duas vezes tenho ouvido isto:

que o *Sl 59.17;Ap 19.1poder pertence a Deus

12 e que *Sl 86.5;103.8;130.7a ti, Senhor, pertence a benignidade.

Porque tu *Sl 28.4;Jó 34.11, ref.;1Co 3.8retribuis a cada um segundo as suas obras.

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. 2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé. 3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě. 4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste. 5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah. 6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé. 7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se. 8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest. 9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah. 10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost. 11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce. 12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, 13 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.