Salmos 17

Davi pede a Deus que o proteja dos seus opressores

Oração de Davi

1 Ouve, Jeová, a *Sl 9.4justa causa; *Sl 61.1;142.6atende ao meu clamor.

*Sl 88.2Dá ouvidos à minha oração, que não é proferida por *Is 29.13lábios enganosos.

2 Da tua presença saia *Sl 103.6a minha sentença;

os teus olhos veem com *Sl 98.9;99.4equidade.

3 *Sl 26.1-2Provas o meu coração; visitas-me de noite;

*Sl 66.10;Zc 13.9;1Pe 1.7examinas-me e *Jr 50.20nada achas.

*Sl 39.1Determinado estou que não transgredirá a minha boca.

4 Quanto às ações dos homens, *Sl 119.9-101pela palavra dos teus lábios,

eu me tenho guardado dos *Sl 10.5-11caminhos do homem violento.

5 Os meus *Jó 23.11;Sl 94.18passos apegaram-se às tuas veredas,

não resvalaram *Sl 18.36;37.31os meus pés.

6 Eu te *Sl 86.7invoco, porque me responderás, ó Deus;

*Sl 88.2inclina a mim os teus ouvidos e ouve as minhas palavras.

7 Faze *Sl 31.21maravilhosas as tuas benignidades, ó tu que por tua destra *Sl 20.6salvas os que em ti se refugiam,

daqueles que se levantam contra eles.

8 Guarda-me como *Dt 32.10;Zc 2.8a menina dos olhos,

esconde-me *Rt 2.12;Sl 36.7;57.1;61.4;63.7;91.1,4debaixo da sombra das tuas asas,

9 *Sl 31.20dos iníquos que me despojam,

*Sl 27.12meus mortais inimigos que me cercam.

10 *Sl 73.7;Jó 15.27Cerram o seu coração estulto;

com a sua boca *1Sm 2.3;Sl 31.18;73.8falam arrogantemente.

11 Andam-nos agora *Sl 88.17rodeando os nossos passos;

assestam os seus olhos para nos *Sl 37.14deitar por terra.

12 Ele é *Sl 7.2semelhante ao leão que deseja prear

e ao leãozinho que *Sl 10.9espreita em lugares ocultos.

13 *Sl 3.7Levanta-te, Jeová,

sai-lhe à frente, *Sl 55.23derruba-o.

*Sl 22.20Livra do iníquo a minha vida, *Sl 7.12pela tua espada;

14 sim, dos homens, Jeová, *Sl 17.7pela tua mão,

dos homens mundanos, *Sl 73.3-7;Lc 16.25cujo quinhão está nesta vida,

e cujo ventre tu *Sl 49.6enches dos teus bens.

Eles fartam-se de filhos

e o que sobra deixam por herança aos seus pequeninos.

15 Quanto a mim, *Sl 11.7;16.11;140.13veja eu em retidão o teu rosto;

seja eu, quando acordar, satisfeito com a tua *Nm 12.8semelhança.

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti. 2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost. 3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých. 4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce. 5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé. 6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou. 7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé. 8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne, 9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne, 10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými. 11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem. 12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši. 13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým, 14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým. 15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.