Salmos 70

Na sua aflição, Davi suplica a Deus que se apresse em livrá-lo

Ao cantor-mor. Salmo de Davi. Para trazer à lembrança

1 *Sl 70.1-5;40.13-17Apressa-te, ó Deus, em me livrar;

dá-te pressa, ó Jeová, em me socorrer.

2 Sejam envergonhados e confundidos

aqueles que buscam tirar-me a vida;

sejam obrigados a voltar atrás e cubram-se de ignomínia

os que folgam no meu mal.

3 Voltem para trás de vergonha

os que dizem: Ah! Ah!

4 Folguem e em ti se alegrem

todos os que te buscam.

Digam continuamente os que amam a tua salvação:

Magnificado seja Deus!

5 Mas, quanto a mim, pobre e necessitado,

*Sl 141.1apressa-te em me valer, ó Deus.

Tu és o meu amparo e o meu libertador;

Ó Jeová, não tardes.

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. 2 Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš. 3 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém. 4 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá. 5 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš. 6 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.