1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu. 2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy. 3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu. 4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy. 5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost. 6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte. 7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest? 8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati? 9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete? 10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti. 11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás? 12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše. 13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli. 14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou? 15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím. 16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde. 17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své. 18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv. 19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil? 20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati: 21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí. 22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi. 23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi. 24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele? 25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš? 26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé, 27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ; 28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Ki a Ihowā te Tautohe a Hopa
1 "Nanā, kua kitea katoatia tēnei e tōku kanohi,
kua rongo tōku taringa, kua mōhio.
2 Ko tā koutou e mōhio nā, ko tāku anō tēnā e mōhio nei;
kāhore hoki ahau i hoki iho i a koutou.
3 Inā, e whai kupu anō ahau ki te Kaha Rawa;
ā, e hiahia ana ahau ki te kōrerorero ki te Atua.
4 Ko koutou ia, he hunga tito i te teka,
he rata horihori noa koutou katoa.
5 Te pai nā, me i mutu rawa ā koutou kōrero!
Ko tō koutou whakaaro nui hoki tēnā.
6 Tēnā rā, whakarongo mai ki tāku tautohe,
maharatia ngā whawhai a ōku ngutu.
7 Me tautoko tā te Atua ki te kupu kino,
me tautoko rānei tāna ki te tinihanga?
8 Ka whakapai kanohi koia koutou ki a ia?
Mā koutou rānei tā te Atua tautohe?
9 He pai rānei kia rapua tā koutou e ia?
E māminga rānei koutou ki a ia,
e pērā me tētahi ka māminga nei ki te tangata?
10 He pono ka whakahē ia ki a koutou
ki te whakapai puku koutou i te kanohi.
11 E kore rānei koutou e mataku ki tōna nui?
E kore rānei te wehi ki a ia e tau ki a koutou?
12 Ko ā koutou pepeha nunui he whakatauki nō te pungarehu,
ko ō koutou parepare he parepare paru.
13 "Kāti te kōrero, waiho noa iho ahau, kia kōrero ai ahau,
ahakoa pā mai te aha ki ahau.
14 He aha ōku kikokiko i ngaua ai e ōku niho?
He aha tōku wairua i waiho ai e ahau i roto i tōku ringa?
15 Ahakoa whakamate noa ia i ahau, ka tatari tonu ahau ki a ia;
otiia, ka mau tonu ahau ki ōku ara i tōna aroaro.
16 Ko tēnei hoki hei oranga mōku;
e kore hoki te tangata atuakore e tae mai ki tōna aroaro.
17 Āta whakarongo ki āku kōrero;
kia anga mai ō koutou taringa ki tāku e whakapuaki nei.
18 Nā, kua takoto tāku mō te whakawā;
e mōhio ana ahau he tika ahau.
19 Ko wai ia hei totohe ki ahau?
Ka whakarongo puku hoki ahau āianei, ā, ka hemo ahau."
Te Īnoi Takarure a Hopa
20 "Engari kaua ngā mea e rua e meatia mai ki ahau;
kātahi ahau ka kore e huna i ahau i tōu mata.
21 Kia matara atu tōu ringa ki tawhiti i ahau;
ā, kaua ahau e whakawehia e te mataku ki a koe.
22 Ko reira, māu e karanga, ā, māku e whakaō atu;
māku rānei e kōrero, ā, māu e whakahoki kupu mai ki ahau.
23 Ka hia rā ōku kino, ōku hara?
Meinga ahau kia mātau ki tōku hē me tōku hara.
24 He aha tōu mata i hunā ai e koe?
He aha ahau i kīia ai e koe he hoariri?
25 E kapokapohia rānei e koe te pakawhā e pūhia haeretia ana?
E whāia rānei e koe te pāpapa maroke?
26 Kei te tuhituhi nā hoki koe i ngā mea kawa mōku,
e mea ana hoki kia riro mai i ahau ngā hē o tōku taitamarikitanga.
27 Karapitia iho e koe ōku waewae ki te rākau,
he mea tohu nāu ōku ara katoa,
ā, he mea tuhi nāu ōku takahanga waewae tawhio noa.
28 "Ahakoa tōku rite kei te mea pirau, e memeha noa ana,
kei te kākahu e kainga ana e te pūrehurehu."