Jó 30

1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého. 2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich. 3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa. 4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim. 5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem, 6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí. 7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali, 8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země. 9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví. 10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati. 11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli. 12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své. 13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže. 14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se. 15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé. 16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého, 17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají. 18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá. 19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu. 20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne. 21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ. 22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud. 23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý. 24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali. 25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným. 26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota. 27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení. 28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím. 29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů. 30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti. 31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.

1 "Ināianei ia e kataina mai ana ahau

e te hunga tamariki rawa i ahau,

e te hunga kīhai nei ahau i whakaae

kia uru ō rātou mātua ki roto ki ngā kurī o tāku kāhui.

2 Āe rā, hei aha māku te kaha o ō rātou ringa?

He hanga pirau nei hoki tō rātou koroheketanga.

3 Tūpuhi ana rātou i te rawakore, i te hemokai;

e ngau ana rātou i te oneone pakapaka,

i roto i te pōuritanga o te tūhea, o te ururua.

4 E whawhaki ana rātou i ngā marou i roto o ngā rākau ririki;

ā, ko ngā pakiaka hunipa hei kai mā rātou.

5 He mea pei atu rātou i roto i ngā tāngata;

e kārangarangatia ana rātou ānō he tāhae.

6 Me noho rawa atu rātou i ngā kapiti o ngā awaawa,

i ngā waro o te whenua, i ngā kāmaka.

7 Tangi ā-kāihe ana rātou i roto i ngā rākau ririki;

huihuia ana rātou ki raro i ngā ongaonga.

8 He tamariki rātou nā ngā kūware,

āe rā, he tamariki nā te hunga ingoakore;

he hunga i patua atu i runga i te whenua.

9 "Ināianei ia kua waiho ahau hei waiata mā rātou,

āe, hei whakatauki mā rātou.

10 E whakarihariha mai ana rātou ki ahau,

e neke rawa atu ana i ahau,

ā, kāhore e kaiponuhia e rātou te hūware ki tōku mata.

11 Kua oti hoki tāna aho te wewete e ia, ā e whakatupuria kinotia ana ahau e ia,

ā, kua tukua e rātou te paraire i tōku aroaro.

12 I te taha ki matau ka ara te marea;

tāia ana e rātou ōku waewae,

ā, ākina ana ngā ara o ā rātou whakangaromanga ki ahau.

13 E taka kino ana rātou i tōku ara,

e whakatupu ana i te hē mōku,

ā, kāhore he hoa mahi mō rātou.

14 Rite tonu ki te wai nui e pakaru mai ana tō rātou haerenga mai;

i taua whakangaromanga nei, huri mai ana rātou ki runga ki ahau.

15 Kua tahuri mai ngā whakawehi ki ahau,

e aru ana rātou i tōku whakaaro rangatira ānō he hau;

ko te whakahauora mōku, pahemo kē ana ānō he kapua.

16 "Nā, ināianei kua maringi tōku wairua i roto i ahau;

mau pū ahau i ngā rā o te tangi.

17 I te pō e werohia ana ōku wheua i roto i ahau;

kāhore hoki he okiokinga o ngā mamae e ngau nei i ahau.

18 He kaha nui nō tōku mate i āhua kē ai tōku kākahu;

e awhi nei i ahau, e pēnei ana me te whiri o tōku koti.

19 Kua makā ahau e ia ki te paru kua rite ahau ki te puehu, ki te pungarehu.

20 "E tangi ana ahau ki a koe, heoi kāhore koe e whakaō mai ki ahau;

e tū ana, heoi ka titiro kau mai koe ki ahau.

21 Kua huri kē, kua kino tāu mahi ki ahau;

ko te kaha o tōu ringa kei te tūkino i ahau.

22 Kua hāpainga ake ahau e koe ki te hau,

ā, meinga ana tērā e koe hei hōiho mōku;

ā, whakamōtītia iho ahau e koe i roto i te tūpuhi.

23 E mōhio ana hoki ahau tērā ahau e kawea e koe ki te mate,

ki te whare hoki i whakaritea mō te hunga ora katoa.

24 "E kore anō ia tōna ringa e totoro iho ki te urupā;

ahakoa hei mate mōna ka mea ia ki te karanga,

he whakaaro ki ēnei mea.

25 Kīhai ianei ahau i tangi ki te tangata he mate nei tōna?

Kīhai rānei tōku wairua i pōuri ki te rawakore?

26 I ahau i tatari ai ki te pai, heoi kua tae mai te kino;

tūmanako atu ana ahau ki te mārama,

heoi kua tae mai te pōuri.

27 Ko ōku whēkau, me te mea e koropupū ana, tē āta takoto;

haukotia mai ana ahau e ngā rā o te tangi.

28 E hāereere pōuri ana ahau, kāhore he rā;

ko tāku whakatikanga ake i roto i te whakaminenga,

ka karanga āwhina.

29 Hei teina ahau ki ngā tarakona,

hei hoa mō ngā ruru.

30 Ko tōku kiri mangu tonu, e ngahoro ana i ahau,

kāia ana ōku wheua i te wera.

31 Nō reira i tahuri kē ai tāku hāpa ki te tangi,

me tāku ōkana ki te reo o te hunga e uhunga ana.