1 智慧妇人建立家室， 愚妄妇人亲手拆毁。
2 行事正直的， 敬畏耶和华； 行为乖僻的， 却藐视他。
3 愚妄人的口中长出骄傲的枝子； 智慧人的嘴唇， 能保障自己。
4 没有耕牛， 槽头干净； 出产丰盛， 却是凭着牛的力量。
5 诚实的证人不说谎话； 虚伪的证人吐出谎言。
6 好讥笑人的寻找智慧， 却寻不着； 聪明人寻找知识， 却轻易得着。
7 你当离开愚昧人， 因为你不会从他的嘴里晓得知识。
8 精明人的智慧能分辨自己的道路； 愚昧人的愚妄却欺骗自己。
9 愚妄人讥笑赎愆祭， 正直人中间却有恩宠。
10 人的苦楚， 只有自己心里知道； 心中的喜乐， 外人也不能分享。
11 恶人的家必毁坏， 正直人的帐棚却必兴盛。
12 有一条路， 人以为是正路， 走到尽头却是死亡之路。
13 人在喜笑中， 心里也会有痛苦； 欢乐的结局， 会是愁苦。
14 心中背道的， 必饱尝自己行为的恶果； 善人也因自己所行的， 得到善报。
15 愚蒙人凡话都信； 精明的人却步步谨慎。
16 智慧人敬畏耶和华（"智慧人敬畏耶和华"或译： "智慧人恐惧战兢"）， 远离恶事； 愚昧人却骄傲自恃。
17 轻易动怒的， 行事愚妄； 心怀诡计的人， 被人恨恶。
18 愚蒙人得愚妄为产业； 精明的人以知识为冠冕。
19 坏人必俯伏在好人面前， 恶人必俯伏在义人门口。
20 穷人连邻舍也厌恶他； 财主却有很多人爱他。
21 藐视邻舍的， 是为有罪； 恩待贫穷人的， 是为有福。
22 图谋恶事的， 不是走错了吗？谋求善事的， 必得慈爱和诚实。
23 一切劳苦都有益处， 嘴上空谈引致贫穷。
24 智慧人的冠冕是他们的财富； 愚昧人的愚妄， 始终是愚妄。
25 作真见证的， 救人性命； 吐出谎言的， 以诡诈害人。
26 敬畏耶和华的， 大有倚靠； 他的子孙也有避难所。
27 敬畏耶和华是生命的泉源， 能使人避开死亡的网罗。
28 君王的荣耀在于人民众多， 帝王的没落由于国民寡少。
29 不轻易动怒的， 十分聪明； 轻易动怒的， 大显愚妄。
30 心里平静， 可使身体健康； 但嫉妒能使骨头朽烂。
31 欺压贫寒的， 就是辱骂造他的主； 恩待穷苦人的， 就是尊敬造他的主。
32 恶人必因自己所行的恶事被推倒， 义人死的时候仍有所倚靠。
33 智慧居于聪明人的心中； 愚昧人心里所存的， 人所周知（"愚昧人心里所存的， 人所周知"有古?本作"愚昧人心中一无所知"）。
34 正义使国家兴盛， 罪恶是人民的羞辱。
35 明慧的臣仆， 为王喜悦； 贻羞的仆人， 遭王震怒。
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.